Schecnacbꞌat ebꞌ scꞌaybꞌum Jesús
9
A Jesús ix molbꞌan ebꞌ lajchavan̈ scꞌaybꞌum,
ix yacꞌan yopisio ebꞌ yicꞌanel masanil macan̈il enemigo yedꞌ pax yacꞌan bꞌoxoc scꞌol ebꞌ penaay ebꞌ.
Lucas 9.1-27
2 Ix checjibꞌat ebꞌ yaleli chajtil tzꞌaj yoch ebꞌ anima dꞌa yol scꞌabꞌ Dios yedꞌ yacꞌan bꞌoxoc scꞌool ebꞌ penaay ebꞌ.
3 Ix yalan dꞌa ebꞌ:
—Malaj tas tzeyicꞌbꞌat yicoc yol e bꞌe,
man̈ eyicꞌbꞌat e cꞌococh,
e pa,
e yooch yedꞌ e tumin.
An̈ej e pichul ayoch eyuj tzeyicꞌbꞌati.
4 Yaln̈ej bꞌaj ay junoc pat bꞌaj tzex chaji,
ataꞌ tzex cani,
masanto tzex bꞌat dꞌa junocxo chon̈abꞌ.
5 Tato max ex chaji dꞌa junoc chon̈abꞌ,
tzex el taꞌ,
tze tzicancanel spococal eyoc yic tze chꞌoxancaneli to man̈xa eyalan eyic dꞌa ebꞌ,
xchi Jesús dꞌa ebꞌ.
6 Ix bꞌat ebꞌ,
ix ecꞌ ebꞌ dꞌa junjun chon̈abꞌ,
ix yalanel yabꞌixal colnabꞌil ebꞌ,
ix bꞌoxican scꞌool ebꞌ penaay yuj ebꞌ dꞌa junjun lugar.
7 Ayic ix yabꞌan vin̈aj Herodes ayoch yajalil tastac scꞌulej Jesús,
ton̈ej ix te sat scꞌol vin̈,
yujto ay ebꞌ ix alani to a vin̈aj Juan ix pitzvixi.
8 Ay juntzan̈xo ebꞌ ix alani:
Aton vin̈aj Elías tzul schꞌox sbꞌa,
xchi ebꞌ.
An̈ejtonaꞌ ay ebꞌ ix alanxi:
Aton jun schecabꞌ Dios ecꞌnac dꞌa pecaꞌ ix pitzvixi dꞌa scal ebꞌ chamnac,
xchi ebꞌ.
9 Palta ix yalan vin̈aj Herodes chiꞌ icha tic:
—A in tic in checnac icꞌjoquel sjolom vin̈aj Juan chiꞌ.
¿Mach jun vin̈ svabꞌ yalji chiꞌ jun?
xchi vin̈.
Sgana vin̈aj Herodes chiꞌ yilan Jesús.
A Jesús ix acꞌan va oyeꞌ mil ebꞌ vin̈ vinac
10 Ayic ix jax ebꞌ schecabꞌ Jesús bꞌaj ix xidꞌecꞌ chiꞌ,
ix yalan ebꞌ dꞌay tastac ix scꞌulej ebꞌ.
Ix yicꞌanel ebꞌ schecabꞌ chiꞌ dꞌa scal ebꞌ anima,
ix bꞌat ebꞌ dꞌa slacꞌanil chon̈abꞌ Betsaida.
11 Axo ix yabꞌan ebꞌ anima to ataꞌ ayecꞌ Jesús chiꞌ,
ix och tzacꞌan ebꞌ yuuj.
Ayic ix cꞌoch ebꞌ,
ix chaji ebꞌ yuuj.
Ix och ijan yalan dꞌa ebꞌ tas tzꞌaj yoch ebꞌ dꞌa yol scꞌabꞌ Dios,
ix laj bꞌoxipax scꞌol ebꞌ penaay yuuj.
12 Ayic ix yilan ebꞌ lajchavan̈ scꞌaybꞌum chiꞌ to van yem cꞌu,
ix yalan ebꞌ dꞌay:
—Chec pax ebꞌ anima tic yic syicꞌ yip ebꞌ,
bꞌatocabꞌ ebꞌ sman va sbꞌa dꞌa juntzan̈ chon̈abꞌ yedꞌ dꞌa juntzan̈ lugar ay dꞌa co lacꞌanil tic,
yujto malaj tas sva ebꞌ bꞌaj ayon̈ ecꞌ tic,
xchi ebꞌ.
13 Axo Jesús ix alan dꞌa ebꞌ:
—Aqꞌuec va ebꞌ a ex tic,
xchi dꞌa ebꞌ.
—Oyexon̈ej ixim pan quedꞌnac yedꞌ chavan̈ nocꞌ chay.
¿Tom tzon̈ bꞌat co man va ebꞌ anima tic smasanil?
xchi ebꞌ.
14 Ay am junoc oyeꞌ mil ebꞌ vin̈ vinac ayecꞌ chiꞌ taꞌ.
Axo Jesús ix alan dꞌa ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ:
—Chequec em cꞌojan ebꞌ.
50 tac tzꞌaj junjun macan̈ ebꞌ,
xchi.
15 Icha chiꞌ ix yutej ebꞌ,
ix em cꞌojan ebꞌ smasanil.
16 Axo Jesús ix icꞌanchaan̈ oyeꞌ ixim pan yedꞌ chavan̈ nocꞌ chay chiꞌ.
Ix qꞌue qꞌuelan dꞌa satchaan̈ ix yacꞌan yuj diosal yuj ixim.
Ix xepanbꞌat ixim.
Ix yacꞌanbꞌat dꞌa ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ.
Axo ebꞌ ix pucanbꞌat dꞌa ebꞌ anima chiꞌ.
17 Ix va ebꞌ smasanil,
ix laj bꞌudꞌji ebꞌ.
Ix lajvi chiꞌ,
ix sicꞌanqꞌue van lajchavexo xuuc ixim ix yacꞌ sobre ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ.
Yalnac vin̈aj Pedro to a Jesús aton Cristo
18 A junel,
van yacꞌan lesal Jesús bꞌaj malaj ebꞌ anima,
ayecꞌ ebꞌ scꞌaybꞌum yedꞌoc,
ix scꞌanbꞌan dꞌa ebꞌ:
—¿Mach in yalan ebꞌ anima tzeyabꞌi?
xchi dꞌa ebꞌ.
19 —Ay ebꞌ tzꞌalani to a ach Juan ach,
vin̈ acꞌjinac bautizar.
Ay pax ebꞌ tzꞌalani to Elías ach.
An̈ejtonaꞌ ay ebꞌ tzꞌalanpaxi to a ach junoc schecabꞌ Dios ecꞌnac dꞌa pecaꞌ pitzvinacxi,
xchi ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ.
20 Xal ex pax tic,
¿mach in e naani?
xchi Jesús dꞌa ebꞌ.
Axo vin̈aj Pedro ix alani:
—A ach ton tic Cristo ach,
a ach ton Acꞌbꞌil ach cot yuj Dios,
xchi vin̈.
Ayocto ix yalan Jesús yuj schamel
21 Ix cham val yalan Jesús dꞌa ebꞌ to malaj bꞌaj syalel jun chiꞌ ebꞌ.
Ix yalanpax icha tic dꞌa ebꞌ:
22 —A in Acꞌbꞌil in cot yuj Dios voch animail tic,
yovalil ol vabꞌ syaelal,
ol in spatiquejel ebꞌ ichamtac vinac yedꞌ ebꞌ yajal ebꞌ sacerdote yedꞌ ebꞌ cꞌaybꞌum dꞌa ley Moisés.
Ol in smilancham ebꞌ,
axo dꞌa schabꞌjial ol in pitzvocxi,
xchi Jesús dꞌa ebꞌ.
23 Ix lajvi chiꞌ,
ix yalanxi dꞌa ebꞌ smasanil:
—Tato ay ebꞌ sgana tzꞌoch in cꞌaybꞌumoc,
man̈xoocabꞌ yicoc sbꞌa ebꞌ,
sbꞌecocabꞌ sbꞌa ebꞌ scham vuuj dꞌa junjun cꞌu,
vachꞌchom dꞌa teꞌ culus.
Tato icha chiꞌ,
tzꞌoch ebꞌ in cꞌaybꞌumoc.
24 Yujto a ebꞌ sgana scol sbꞌa dꞌa yolyibꞌan̈qꞌuinal tic,
ol satel sqꞌuinal ebꞌ dꞌa juneln̈ej.
Palta axo ebꞌ syacꞌcham sbꞌa vuuj,
aton ebꞌ chiꞌ ol scha sqꞌuinal dꞌa juneln̈ej.
25 Qꞌuinaloc tato squiquej masanil tas ay dꞌa yolyibꞌan̈qꞌuinal tic,
palta tato tzon̈ satcanel dꞌa juneln̈ej ¿tas co ganar?
26 Tato ay ebꞌ sqꞌuixvi vuuj,
tato sqꞌuixvi pax ebꞌ yuj in lolonel,
an̈ejtonaꞌ a in Acꞌbꞌil in cot yuj Dios voch animail tic ol in qꞌuixvoc pax yuj ebꞌ,
a ol in javoc voch Reyal yedꞌ in tziquiquial,
aton stziquiquial in Mam yedꞌ pax ebꞌ ángel yicn̈ej yaji.
27 Val yel sval dꞌayex,
ay jayvan̈ ex dꞌa e cal tic,
man̈ ol ex chamlaj masanto ol eyil yoch Dios Yajalil dꞌa yel.
Ix qꞌuexmaj yilji Jesús
28 Ucubꞌixitax chiꞌ,
ix qꞌuecꞌoch Jesús dꞌa jun tzalan yacꞌ lesal.
A vin̈aj Pedro,
vin̈aj Jacobo yedꞌ vin̈aj Juan ix bꞌat yedꞌoc.
Lucas 9.28-56
29 Yacbꞌan van slesalvi,
ix qꞌuexmaj yilji sat yedꞌ spichul.
Ix te sacbꞌi,
toxon̈ej ix tziquiqui.
30 Ay chavan̈ vinac ix schꞌox sbꞌa yedꞌoc,
aton vin̈aj Moisés yedꞌ vin̈aj Elías.
Ix lolon ebꞌ yedꞌoc.
31 Ix yalan ebꞌ tas ol aj yelcꞌoch schamel dꞌa Jerusalén.
Dꞌa spatic yichan̈ ebꞌ toxon̈ej scopopi yuj saquilqꞌuinal chiꞌ.
32 Te aycan svayan̈ vin̈aj Pedro chiꞌ yedꞌ ebꞌ ajun yedꞌ chiꞌ,
palta maj vaybꞌatlaj ebꞌ.
Yuj chiꞌ ix yil val stziquiquial Jesús chiꞌ ebꞌ yedꞌ ebꞌ chavan̈ ayecꞌ yedꞌ chiꞌ.
33 Vanxo satxiqꞌue ebꞌ chavan̈ chiꞌ,
ix yalan vin̈aj Pedro chiꞌ dꞌay:
—Mamin,
te vachꞌ cajecꞌ dꞌa tic.
Co bꞌo oxeoc lechpat,
jun icoꞌ,
jun yic vin̈aj Moisés yedꞌ pax junoc yic vin̈aj Elías,
xchi vin̈.
Palta man̈ yojtacoc vin̈ tas van yalani.
34 Yacbꞌan van yalan vin̈ chiꞌ,
ix ja jun asun,
ix em moynaj dꞌa yibꞌan̈ ebꞌ,
ix xivqꞌue ebꞌ scꞌaybꞌum Jesús chiꞌ dꞌa scal.
35 Ix lajvi chiꞌ,
ix abꞌchaj jun lolonel dꞌa scal asun chiꞌ,
ix yalani:
—Aton jun tic Vuninal,
sicꞌbꞌilel vuuj.
Aqꞌuec och e chiquin dꞌa tas syalaꞌ,
xchi jun lolonel chiꞌ.
36 Ayic ix lajvi yabꞌan jun chiꞌ ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ,
ix yilan ebꞌ,
axon̈ej Jesús ayecꞌ schꞌocoj.
Malaj mach bꞌaj ix yal ebꞌ tas ix yil ebꞌ dꞌa jun tzalan chiꞌ.
Ix bꞌoxi scꞌool jun vin̈ ayoch jun enemigo dꞌay
37 Axo dꞌa junxo cꞌu,
ix paxta ebꞌ dꞌa jun tzalan chiꞌ.
Tzijtum anima ix javi scha Jesús.
38 Ay jun vin̈ dꞌa scal ebꞌ te chaan̈ ix yalaꞌ:
—Mamin,
tzin cꞌan dꞌayach,
il jun vunin tic in cꞌanaꞌ,
yujto jun pitan̈n̈ej.
39 Ay bꞌaj tzꞌoch jun enemigo dꞌay,
tzꞌel yav,
scot numnaj dꞌa sjolom,
svoman stiꞌ.
Tzꞌixtaj vin̈ yuuj,
max el-laj jabꞌoc dꞌay.
40 Tzin tevi val dꞌa ebꞌ a cꞌaybꞌum yic syiqꞌuel ebꞌ,
palta max ujilaj yicꞌanel ebꞌ,
xchi vin̈ dꞌa Jesús chiꞌ.
41 Yuj chiꞌ ix yalanxi Jesús:
—A ex tic,
man̈ jabꞌoc tzeyacꞌoch Dios dꞌa e cꞌool,
te pit ex.
Ina ayxo tiempo ayinecꞌ eyedꞌoc.
¿Bꞌaqꞌuin̈ val ol nachajel eyuuj?
Svabꞌ val syail eyuuj.
Bꞌat icꞌcot vin̈ uninal chiꞌ dꞌayin,
xchi.
42 Ayic vanxo slacꞌanbꞌicꞌoch jun unin chiꞌ dꞌa Jesús,
axo jun enemigo chiꞌ ix yumanxi telvoc,
ix cot numnaj dꞌa sjolom.
Ix stuman jun enemigo chiꞌ Jesús,
ix bꞌoxi scꞌol vin̈ unin chiꞌ yuuj,
ix yacꞌanxi dꞌa vin̈ smam chiꞌ.
43 Ix sat scꞌol ebꞌ smasanil,
yujto te nivan spoder Dios ix yil ebꞌ.
Yacbꞌan satnac scꞌol ebꞌ yuj tas ix scꞌulej chiꞌ,
ix yalan Jesús chiꞌ dꞌa ebꞌ scꞌaybꞌum:
44 —Scham val eyabꞌan jun tic,
man̈ eyacꞌ sat e cꞌool dꞌay.
A in Acꞌbꞌil in cot yuj Dios voch animail tic,
ol in acꞌjoc och dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ anima,
xchi.
45 Palta maj nachajel-laj yuj ebꞌ tas ix yal chiꞌ,
yujto maj acꞌjilaj nachajel yuj ebꞌ.
Ix xiv ebꞌ scꞌanbꞌan dꞌay tas syalelcꞌoch jun ix yal chiꞌ.
¿Mach junoc ecꞌal yelcꞌochi?
46 Ix och ijan ebꞌ scꞌaybꞌum stelan sbꞌa mach junoc ebꞌ nivan yelcꞌochi.
47 Palta yojtac Jesús tas van snaan ebꞌ,
yuj chiꞌ ix yicꞌcot jun unin,
ix yacꞌanoch dꞌa stzꞌey.
48 Ix yalan dꞌa ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ:
—A mach schaan jun unin tic,
yujto vicoꞌ,
a in tzin schaꞌa.
A mach tzin chaani,
a jun checjinac in coti,
a schaꞌa.
A junoc mach malaj yelcꞌoch dꞌa e cal,
a jun chiꞌ te nivan yelcꞌochi,
xchi Jesús dꞌa ebꞌ.
A ebꞌ man̈ ajcꞌoloc dꞌayon̈, quedꞌ ayoch ebꞌ
49 Yuj chiꞌ ix yalan vin̈aj Juan dꞌa Jesús:
—Mamin,
ay jun vin̈ ix quilaꞌ,
van yacꞌlabꞌan a bꞌi vin̈ yicꞌanel ebꞌ enemigo dꞌa ebꞌ anima.
Ix co cach vin̈ yujto man̈ junn̈ejoc tzꞌecꞌ vin̈ quedꞌoc,
xchi vin̈.
50 —Man̈ e cach vin̈,
yujto a ebꞌ man̈ ajcꞌoloc dꞌayon̈,
quedꞌ ayoch ebꞌ,
xchi Jesús dꞌa ebꞌ vin̈.
Ix cachji vin̈aj Jacobo yedꞌ vin̈aj Juan
51 Ayic van scꞌoch stiempoal spax Jesús dꞌa satchaan̈,
tecꞌtecꞌ ix yutej sbꞌa sbꞌat dꞌa Jerusalén.
52 Ix sbꞌabꞌlaj chequejbꞌat ebꞌ schecabꞌ,
yic bꞌat saychaj sposado ebꞌ dꞌa jun aldea ay dꞌa yol yic Samaria.
53 Axo ebꞌ aj Samaria chiꞌ maj chaanlaj,
yujto ix yil ebꞌ to van sbꞌat dꞌa Jerusalén.
54 Ayic ix yabꞌan jun chiꞌ ebꞌ scꞌaybꞌum,
aton vin̈aj Jacobo yedꞌ vin̈aj Juan,
ix yalan ebꞌ dꞌay:
—Mamin,
¿mama a gana sco cꞌancot cꞌacꞌ dꞌa satchaan̈ yic stzꞌabꞌat juntzan̈ anima tic?
xchi ebꞌ vin̈.
55-56 Axo Jesús ix och qꞌuelan dꞌa ebꞌ vin̈,
ix scachan ebꞌ vin̈.
Ichato chiꞌ ix bꞌat ebꞌ dꞌa junxo chon̈abꞌ.
A ebꞌ snibꞌej tzꞌoch scꞌaybꞌumoc Jesús
57 Ayic van sbꞌat ebꞌ dꞌa yol bꞌe,
ix yalan jun vin̈ dꞌa Jesús:
—Mamin,
yaln̈ej bꞌaj ol ach bꞌatoc,
ol in bꞌat edꞌoc,
xchi vin̈ dꞌay.
Ix yalan Jesús dꞌa vin̈:
Lucas 9.57-62
58 —A nocꞌ vaax ay sn̈aqꞌueen nocꞌ yedꞌ pax nocꞌ much ay soꞌ nocꞌ.
Palta a in Acꞌbꞌil in cot yuj Dios voch animail tic,
malaj in pat bꞌaj tzin vayi,
xchi dꞌa vin̈.
59 Ix lajvi chiꞌ ix yalanpax dꞌa junxo vin̈:
—Ochan̈ in cꞌaybꞌumoc,
xchi dꞌa vin̈.
Palta ix yalan vin̈ dꞌay:
—Mamin,
acꞌ in permiso,
ato yic ol cham vin̈ in mam,
ato taꞌ ol in bꞌat edꞌoc,
xchi vin̈ dꞌay.
60 —A ebꞌ chamnacto dꞌa yichan̈ Dios,
a ebꞌ syal smucan ebꞌ yetchamnaquil chiꞌ,
palta a ach tic,
ixic bꞌat aleli chajtil tzꞌaj yoch ebꞌ anima dꞌa yol scꞌabꞌ Dios,
xchi dꞌa vin̈.
61 Icha pax chiꞌ ix yal junxo vin̈:
—Mamin,
in gana tzin och a cꞌaybꞌumoc,
palta in gana bꞌabꞌel tzacꞌ in permiso sbꞌat in tacꞌancan in bꞌa dꞌa ebꞌ ay dꞌa in pat,
xchi vin̈.
62 Palta ix yalanpax dꞌa vin̈:
—Qꞌuinaloc ay junoc vin̈ vinac smunlaj yedꞌ nocꞌ vacax,
syamem sdꞌoclabꞌ lum nocꞌ,
slajvi chiꞌ,
smeltzajxi bꞌat qꞌuelan vin̈ dꞌa spatic.
Tato ay ebꞌ icha chiꞌ yaj spensar,
malaj jabꞌoc yopisio ebꞌ dꞌa yol scꞌabꞌ Dios,
xchi Jesús.