A ajnac syamchaj Jesús
14
Chabꞌejocxo yoch qꞌuin̈ yic snajicoti tas aj yelnaccot ebꞌ israel dꞌa Egipto,
aton jun qꞌuin̈ bꞌaj svaji ixim pan malaj yich aybꞌati.
Axo ebꞌ sat sacerdote yedꞌ ebꞌ cꞌaybꞌum dꞌa ley Moisés,
ix smolbꞌej sbꞌa ebꞌ.
Ix laj yalan ebꞌ tas ol yutoc ebꞌ syaman Jesús dꞌa elcꞌaltac,
yic ol smilan ebꞌ.
Marcos 14.1-16
2 Palta ix yalan ebꞌ:
—Max yal co yaman vin̈ dꞌa yol qꞌuin̈ tic,
yujto ay smay sqꞌue n̈ilnaj ebꞌ anima yuj vin̈,
xchi ebꞌ.
Qꞌuenac jun sucꞌuqꞌui sjabꞌ dꞌa sjolom Jesús
3 Axo Jesús ayecꞌ dꞌa Betania,
dꞌa yol spat vin̈aj Simón,
dꞌa yalan̈taxo penaayaxnac vin̈ yuj jun yabꞌil scuch lepra.
Ayic cꞌojanem Jesús svaꞌi,
ix cꞌoch jun ix ix dꞌay.
Yedꞌnac jun limeta ix bꞌobꞌil dꞌa jun qꞌuen scuch alabastro.
Bꞌudꞌan qꞌueen yedꞌ jun sucꞌuqꞌui sjabꞌ,
te caro stojol scuchan nardo.
Ix sbꞌijanel sjaj qꞌueen ix.
Ix lajvi chiꞌ,
ix stobꞌanqꞌue jun chiꞌ ix dꞌa sjolom Jesús.
4 Palta axo ebꞌ ayecꞌ taꞌ,
ay jayvan̈ ebꞌ ix cot yoval.
Ix laj yalan ebꞌ:
—¿Tas yuj nabꞌan̈ej tzꞌixtax jun sucꞌuqꞌui sjabꞌ tic?
5 Octom ix chon̈chaji,
axo dꞌa ebꞌ mebꞌaꞌ ix acꞌji stojol,
yujto más am oxeꞌ ciento denario stojol jun tic,
xchi ebꞌ.
Yuj chiꞌ,
ix te cot yoval ebꞌ dꞌa ix.
6 Palta ix yalan Jesús dꞌa ebꞌ:
—Actejec eyalan jun chiꞌ.
¿Tas yuj tze tzuntzej ix?
A jun ix scꞌulej ix tic dꞌayin,
te vachꞌ.
7 A ebꞌ mebꞌaꞌ ix eyal chiꞌ,
ayn̈ejecꞌ ebꞌ eyedꞌoc.
Tato e gana tzeyacꞌ junoc tas dꞌa ebꞌ,
syaln̈ej e colvaj dꞌa ebꞌ.
Palta a inxo tic,
man̈ masaniloc tiempo ay in ecꞌ eyedꞌoc.
8 A jun ix tic,
a tastac ay dꞌa ix,
ix yacꞌ dꞌayin.
Ayocto syacꞌanoch jun sucꞌuqꞌui sjabꞌ tic ix dꞌa in nivanil tic,
yic vachꞌ listaxo vaji ayic ol in mucchajoc.
9 Val yel sval dꞌayex,
yaln̈ej bꞌaj dꞌa yolyibꞌan̈qꞌuinal tic bꞌaj ol aljoquel vachꞌ abꞌix yic colnabꞌil,
ol aljocpaxel yabꞌixal tas ix scꞌulej jun ix tic,
yic ol nachajcot ix,
xchi Jesús dꞌa ebꞌ.
Ix yacꞌoch Jesús vin̈aj Judas dꞌa yol scꞌabꞌ chamel
10 Ay jun vin̈ scuchan Judas aj Queriot dꞌa scal ebꞌ scꞌaybꞌum Jesús slajchavan̈il.
Ix bꞌat lolon vin̈ yedꞌ ebꞌ sat sacerdote,
yic syacꞌanoch Jesús vin̈ dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ.
11 Ayic ix yabꞌan jun chiꞌ ebꞌ,
te vachꞌ ix yabꞌ ebꞌ.
Ix yacꞌ stiꞌ ebꞌ to ol yacꞌ qꞌuen tumin ebꞌ dꞌa vin̈,
yuj chiꞌ ix och ijan vin̈ sayan tas ol yutoc vin̈ yacꞌanoch Jesús dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ.
A Santa Cena
12 A dꞌa bꞌabꞌel cꞌu yic jun qꞌuin̈ bꞌaj svaji ixim pan malaj yich aybꞌati,
ayic smiljicham nocꞌ calnel yic qꞌuin̈ chiꞌ,
ix scꞌanbꞌan ebꞌ scꞌaybꞌum Jesús dꞌay:
—¿Bꞌajtil a gana sco bꞌo bꞌaj tzon̈ vaꞌi,
yic sco naancoti tas aj yelnaccot ebꞌ co mam quicham dꞌa Egipto?
xchi ebꞌ dꞌay.
13 Yuj chiꞌ ix schecbꞌat chavan̈ ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ.
Ix yalan dꞌa ebꞌ:
—Ixiquec dꞌa chon̈abꞌ.
Ataꞌ ol eyilel jun vin̈ vinac edꞌjinac jun chꞌubꞌ aꞌ.
Tzex bꞌat yedꞌ vin̈.
14 Axo bꞌaj tzex cꞌoch chiꞌ yedꞌ vin̈,
tzeyal dꞌa vin̈ aj pat chiꞌ icha tic:
Xchicot co Cꞌaybꞌumal icha tic:
¿Bꞌajtil ay jun cuarto bꞌaj ol in va yedꞌ ebꞌ in cꞌaybꞌum,
yic sco naancoti tas aj yelnaccot ebꞌ co mam quicham dꞌa Egipto?
xchicoti,
xe chi dꞌa vin̈.
15 A vin̈ ol chꞌoxan jun nivan cuarto chaan̈ yajqꞌue dꞌayex.
Listaxo yaji.
Ataꞌ tze bꞌo tas ol co vaꞌa,
xchi Jesús chiꞌ dꞌa ebꞌ.
16 Yuj chiꞌ,
ix bꞌat ebꞌ scꞌaybꞌum,
ix cꞌoch ebꞌ dꞌa chon̈abꞌ.
Ataꞌ ix ilchaj jun vin̈ chiꞌ yuj ebꞌ,
icha ix yal Jesús.
Yuj chiꞌ ix sbꞌoan ebꞌ tas ol sva dꞌa jun qꞌuin̈ chiꞌ.
17 Axo dꞌa qꞌuicꞌbꞌalil,
ix cꞌoch Jesús yedꞌ ebꞌ scꞌaybꞌum slajchavan̈il.
Marcos 14.17-31
18 Ayic van sva ebꞌ dꞌa mexa chiꞌ,
ix yalan Jesús:
—Val yel sval dꞌayex,
ay jun dꞌa co cal tic ol in acꞌanoch dꞌa yol scꞌabꞌ chamel.
A jun chiꞌ,
van sva vedꞌoc,
xchi dꞌa ebꞌ.
19 Ix te cus ebꞌ yabꞌan jun chiꞌ.
Yuj chiꞌ junjunal ix scꞌanbꞌej ebꞌ yabꞌ dꞌa Jesús:
—¿Tom a in?
xchi junjun ebꞌ.
20 Yuj chiꞌ ix yalan dꞌa ebꞌ:
—Ay jun ay dꞌa e cal tic e lajchavan̈il.
Van sva vedꞌ dꞌa jun pultu ayecꞌ dꞌa co nan̈al tic.
21 A in Acꞌbꞌil in cot yuj Dios voch animail tic yovalil ol in och dꞌa yol scꞌabꞌ chamel,
icha tas tzꞌibꞌabꞌilcan dꞌa Slolonel Dios.
Palta te chuc yic jun ol in acꞌanoch dꞌa yol scꞌabꞌ chamel chiꞌ.
Octom maj uneajoc.
Tato icha chiꞌ,
vachꞌ am yicoꞌ,
xchi dꞌa ebꞌ.
22 Ayic van sva ebꞌ,
ix yicꞌanchaan̈ ixim pan Jesús.
Ix yacꞌan yuj diosal yuj ixim.
Ix lajvi chiꞌ ix xepanbꞌat ixim,
ix yacꞌan dꞌa ebꞌ.
—Chaec.
Aton jun in nivanil tic,
xchi dꞌa ebꞌ.
23 Ix lajvi chiꞌ,
ix yicꞌan pax chaan̈ jun vaso.
Ayic ix lajvi yacꞌan yuj diosal yuuj,
ix yacꞌan dꞌa ebꞌ.
Ix smol ucꞌan ebꞌ smasanil.
24 Aton jun tic in chiqꞌuil.
Yuuj ol elcꞌoch jun strato Dios syacꞌ tic eyedꞌoc.*
Ol elcan in chiqꞌuil tic yic vachꞌ tzijtum mach ol colchajel yuuj.
25 Palta svalcan dꞌayex ticnaic to man̈xa bꞌaj ol vucꞌ yal sat teꞌ uva,
masanto dꞌa jun cꞌu ol vucꞌxi,
bꞌaj ayoch Dios Yajalil,
xchi dꞌa ebꞌ.
Ix yal Jesús to ol yiqꞌuel vin̈aj Pedro dꞌa yibꞌan̈
26 Ix lajvi sbꞌitan jun bꞌit ebꞌ dꞌa Dios,*
ix elta ebꞌ.
Ix bꞌat ebꞌ dꞌa tzalan Olivo.
27 Ataꞌ ix yal Jesús dꞌa ebꞌ:
—A dꞌa jun acꞌval tic,
ol laj somchajel e pensar vuuj.
Yujto icha tic yaj stzꞌibꞌchajcan dꞌa Slolonel Dios:
Ol in milcham vin̈ tan̈vum calnel.
Axo nocꞌ calnel chiꞌ,
ol saclemcanbꞌat nocꞌ,
xchi.
28 Palta axo ol in pitzvocxi,
ol in bꞌabꞌlaj cꞌoch eyuuj dꞌa Galilea,
xchi dꞌa ebꞌ.
29 Axo vin̈aj Pedro ix alan dꞌay:
—Vachꞌchom ol laj somchajel spensar ebꞌ tic,
palta a in tic,
man̈ val jabꞌoc ol somchajel in pensar,
xchi vin̈.
30 —Val yel sval dꞌayach,
a dꞌa jun acꞌval tic,
ayic manto ocꞌ nocꞌ caxlan̈ dꞌa schaelal,
oxel ol iqꞌuel dꞌa ibꞌan̈ to man̈ in ojtacoc,
xchi Jesús dꞌa vin̈.
31 Palta axo vin̈aj Pedro chiꞌ,
te yelcꞌolal ix yal vin̈:
—Vachꞌchom ol in miljoccham edꞌoc,
palta man̈ val jabꞌoc ol valaꞌ to man̈ ach vojtacoc,
xchi vin̈ dꞌay.
An̈ejtonaꞌ,
icha chiꞌ ix yutej ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ yalan smasanil.
Ix lesalvi Jesús dꞌa Getsemaní
32 Ix lajvi chiꞌ,
ix cꞌoch Jesús yedꞌ ebꞌ scꞌaybꞌum dꞌa Getsemaní,
ix yalan dꞌa ebꞌ:
—Eman̈ec cꞌojan dꞌa tic,
yacbꞌan tzin bꞌat lesal,
xchi dꞌa ebꞌ.
Marcos 14.32-52
33 Ix lajvi chiꞌ,
ix yicꞌanbꞌat vin̈aj Pedro,
vin̈aj Jacobo yedꞌ vin̈aj Juan yedꞌoc.
Ix te och ijan scusi.
Ix te och pitzꞌan cuselal dꞌa scꞌool.
34 Yuj chiꞌ ix yalan dꞌa ebꞌ vin̈:
—Ijan val tzin cham yuj cuselal.
Canan̈ec dꞌa tic.
Pitzanocabꞌ ex vedꞌoc,
xchi dꞌa ebꞌ vin̈.
35 Ix lajvi chiꞌ,
ix snitzanbꞌat jabꞌxo sbꞌa,
ix em cuman,
ix emcꞌoch snan̈al sat dꞌa sat luum.
Ix lesalvi tato syal yecꞌ jun yaelal van sja dꞌa yibꞌan̈ chiꞌ.
36 Ix yalani:
—Mamin,
masanil tas syal uuj.
Iqꞌuecꞌ jun yaelal tic dꞌa vibꞌan̈.
Palta man̈ ichaoc in gana a in tic,
palta ichocabꞌ a gana,
xchi.
37 Ix lajvi chiꞌ,
ix cꞌochxi dꞌa ebꞌ vin̈ oxvan̈ chiꞌ,
palta ix yilani,
vaynac ebꞌ vin̈.
Yuj chiꞌ ix yalan dꞌa vin̈aj Pedro:
—Simón,
¿tom vaynac ach?
¿Tom max yal tzaqꞌuel a vayan̈ junoc hora vedꞌoc?
38 Aqꞌuequel e vayan̈.
Lesalvan̈ec,
yic man̈ ol ex acꞌjoc ganar yuj junoc proval.
A co pixan,
tecꞌan,
palta axo co nivanil,
malaj yip,
xchi dꞌa ebꞌ vin̈.
39 Ix lajvi chiꞌ,
ix bꞌat lesalvixi.
Icha val ix aj slesalvi dꞌa sbꞌabꞌelal icha chiꞌ ix aj slesalvixi.
40 Axo ix cꞌochxi,
ix yilani,
vaynac pax ebꞌ vin̈,
yujto max techaj vayan̈ yuj ebꞌ vin̈.
Yuj chiꞌ,
majxo nachajel yuj ebꞌ vin̈,
tas syutej tacꞌvoc sbꞌa ebꞌ vin̈ dꞌay.
41 Axo ix jax lesal dꞌa yoxelal,
ix yalan dꞌa ebꞌ vin̈:
—¿Tom an̈ejaꞌ te vaynac ex?
A ticnaic cꞌocbꞌilxo chiꞌ,
syalxo e vayi.
Ix cꞌoch yorail vacꞌjioch a in Acꞌbꞌil in cot yuj Dios voch animail tic dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ vin̈ chuc.
42 Qꞌuean̈ec vaan,
coyec.
Van sjavi vin̈ ol in acꞌanoch dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ,
xchi dꞌa ebꞌ vin̈.
Ix yamchaj Jesús
43 Vanto yalan jun chiꞌ,
ix cꞌoch vin̈aj Judas.
Aton vin̈ chiꞌ yetcꞌaybꞌumal sbꞌa yedꞌ ebꞌ uxluchvan̈ chiꞌ.
Tzijtum anima ix cꞌoch yedꞌ vin̈,
yedꞌnac yespada ebꞌ,
yedꞌnac steꞌ ebꞌ.
Ix checjicot ebꞌ yuj ebꞌ sat sacerdote,
ebꞌ vin̈ cꞌaybꞌum dꞌa ley Moisés yedꞌ pax ebꞌ ichamtac vinac ay yopisio.
44 A vin̈aj Judas chiꞌ,
vin̈ van yacꞌanoch Jesús dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ vin̈,
toxo ix yal vin̈ dꞌa ebꞌ tas ol yutoc schꞌoxani.
Ix yalan vin̈ icha tic:
—A jun vin̈ ol in tzꞌubꞌelta stiꞌ,
a jun vin̈ chiꞌ tzeyamaꞌ.
Tzatz tzeyutej vin̈ e tzecꞌani,
tzeyicꞌanbꞌat vin̈,
xchi vin̈ dꞌa ebꞌ vin̈.
45 Yuj chiꞌ a dꞌa Jesús ix cꞌoch vin̈ dꞌa elan̈chamel.
—Ach in Cꞌaybꞌumal,
xchi vin̈ dꞌay.
Ix lajvin̈ej chiꞌ,
ix stzꞌubꞌanelta stiꞌ vin̈.
46 Ix syaman Jesús ebꞌ vin̈,
ix yicꞌanbꞌat ebꞌ vin̈.
47 Axo ebꞌ ajun yedꞌ Jesús chiꞌ,
ay jun ix yicꞌqꞌueta yespada.
Ix stzepanel schiquin jun schecabꞌ vin̈ sat sacerdote chiꞌ.
48 Axo ix yalan Jesús dꞌa ebꞌ ix cꞌoch chiꞌ:
—¿Tom yajal in dꞌa scal ebꞌ tzꞌacꞌan oval yedꞌ ebꞌ yajal tzeyilaꞌ,
yuj chiꞌ eyedꞌ eyespada yedꞌ e teꞌ,
tzex javi in eyamaꞌ?
49 Junjun cꞌu in ecꞌ eyedꞌoc dꞌa yol yamaqꞌuil stemplo Dios,
a tzex in cꞌaybꞌani,
palta maj in eyamlaj taꞌ.
Palta ichaton tic tzꞌaji yic tzꞌelcꞌoch tas tzꞌibꞌabꞌilcan dꞌa Slolonel Dios,
xchi dꞌa ebꞌ.
50 Ix actajcan yuj ebꞌ scꞌaybꞌum chiꞌ schꞌocoj.
Ix bꞌat ebꞌ elelal smasanil.
A jun quelem bꞌatnac elelal
51 Palta ay jun vin̈ quelem unin ix och tzacꞌan yuuj.
An̈ej jun sábana bꞌacꞌanoch dꞌa vin̈.
Ayic ix och yubꞌnaj ebꞌ vin̈ dꞌa vin̈,
52 ix squichancanel jun sábana chiꞌ vin̈,
ix bꞌat vin̈ elelal.
Ix cꞌoch Jesús dꞌa yichan̈ ebꞌ yajal
53 Ix icꞌjibꞌat Jesús dꞌa vin̈ sat sacerdote.
Ataꞌ ix smolbꞌej sbꞌa ebꞌ yetyajalil vin̈ chiꞌ smasanil,
ebꞌ ichamtac vinac,
yedꞌ pax ebꞌ cꞌaybꞌum dꞌa ley Moisés.
Marcos 14.53-72
54 Axo vin̈aj Pedro,
najat tzacꞌanto sbꞌat vin̈ yuj Jesús.
Ix ochcꞌoch vin̈ dꞌa yamaqꞌuil spat vin̈ sat sacerdote chiꞌ.
Ix em cꞌojan vin̈ yedꞌ ebꞌ polencía.
Ix cꞌaxni vin̈ yedꞌ ebꞌ.
55 A ebꞌ sat sacerdote chiꞌ yedꞌ masanil ebꞌ sat yajal,
ix say ebꞌ mach ol acꞌanoch junoc tas dꞌa yibꞌan̈ Jesús,
yic vachꞌ tzꞌacꞌjioch dꞌa yol scꞌabꞌ chamel,
palta malaj mach ix ilchaj yuj ebꞌ.
56 Yujto tzijtum ebꞌ ix acꞌanoch es dꞌa yibꞌan̈,
palta maj schalaj sbꞌa yalan ebꞌ.
57 Ay ebꞌ ix qꞌue vaan.
Ix yacꞌanoch es ebꞌ dꞌa yibꞌan̈ Jesús.
Ix yalan ebꞌ icha tic:
58 —Ix cabꞌ yalan icha tic:
A in tic ol in satel jun stemplo Dios,
jun bꞌobꞌil yuj ebꞌ anima.
Axo dꞌa schabꞌjial ol in bꞌoanxiqꞌue sqꞌuexul,
jun man̈ animaoc sbꞌoani,
xchi,
xchi ebꞌ.
59 Palta maj schalaj sbꞌa yalan ebꞌ.
60 Axo vin̈ sat sacerdote ix qꞌue vaan dꞌa scal ebꞌ.
Ix yalan vin̈ dꞌa Jesús:
—¿Tom max ach tacꞌvi jabꞌoc?
¿Tom max abꞌ juntzan̈ syacꞌoch ebꞌ tic dꞌa ibꞌan̈?
xchi vin̈ dꞌay.
61 Palta tzꞌinn̈ej xchi,
maj tacꞌvi jabꞌoc.
Yuj chiꞌ ix yalanxi vin̈:
—¿Tom a ach tic Cristo ach?
¿Tom Yuninal ach Dios,
bꞌaj tzꞌalji vachꞌ lolonel?
xchi vin̈.
62 —A in ton tic.
A in Acꞌbꞌil in cot yuj Dios voch animail tic,
ol in eyilaꞌ,
cꞌojan in em dꞌa svachꞌ cꞌabꞌ Dios,
aton jun nivan spoder.
Ol eyil vemul dꞌa scal asun dꞌa satchaan̈,
xchi.
63 Yuj chiꞌ axo vin̈ sat sacerdote chiꞌ,
ix sn̈icꞌchitejbꞌat spichul vin̈ scot yoval.
Ix yalan vin̈:
—Man̈xa tzꞌoch ebꞌ testigo cuuj ticnaic.
64 Ina toxo ix cabꞌi to sbꞌuchvaj vin̈ dꞌa Dios.
¿Tas xe chi yuj vin̈ ticnaic?
xchi vin̈.
Axo ebꞌ vin̈ chiꞌ smasanil ix yacꞌoch chamel ebꞌ vin̈ dꞌa yibꞌan̈ Jesús.
65 Ix lajvi chiꞌ,
ix tzubꞌaj sat yuj ebꞌ.
Ix macꞌji sat yuj ebꞌ.
Ix tzꞌitjibꞌat sat yuj ebꞌ.
Ix scꞌanbꞌan ebꞌ dꞌay:
—Alaꞌ,
¿mach tzach macꞌani?
xchi ebꞌ.
Ix lajvi chiꞌ,
axo ebꞌ polencía ix te macꞌani.
Ix yiqꞌuel vin̈aj Pedro dꞌa yibꞌan̈
66 Axo vin̈aj Pedro aytoecꞌ vin̈ dꞌa yamaqꞌuil jun pat chiꞌ ix cꞌoch jun ix scriada vin̈ sat sacerdote.
67 Ix yilan ix van scꞌaxni vin̈,
yuj chiꞌ ix och qꞌuelan ix dꞌa vin̈,
ix yalan ix:
—A ach tic,
etbꞌeyum a bꞌa yedꞌ Jesús aj Nazaret,
xchi ix.
68 Palta ix yicꞌanel vin̈ dꞌa yibꞌan̈:
—A jun chiꞌ toxonton man̈ vojtacoc.
Te max nachajel vuuj tas juntzan̈ tzal chiꞌ,
xchi vin̈ dꞌa ix.
Ix lajvi chiꞌ,
ix elta vin̈ dꞌa stiꞌ elta yamaqꞌuil jun pat chiꞌ.
Ix ocꞌ nocꞌ caxlan̈ bꞌian.
69 Ayic ix yilanxi vin̈ ix criada chiꞌ,
ix yalan ix dꞌa ebꞌ ayecꞌ taꞌ:
—Aton jun vin̈ tic yetbꞌeyum sbꞌa yedꞌ ebꞌ scꞌaybꞌum Jesús,
xchi ix.
70 Palta ix yicꞌxiel vin̈ dꞌa yibꞌan̈.
Junanto rato chiꞌ,
ix yalanpax ebꞌ ayecꞌ chiꞌ dꞌa vin̈:
—Val yel a ach tic,
etbꞌeyum a bꞌa yedꞌ ebꞌ,
yujto aj Galilea ach,
xchi ebꞌ dꞌa vin̈.
71 Yuj chiꞌ ix scꞌanancot yoval scꞌool Dios vin̈ dꞌa yibꞌan̈.
Ix slocan sbꞌi Dios vin̈:
—A vin̈ tzeyal chiꞌ,
man̈ vojtacoc jabꞌoc vin̈,
xchi vin̈ dꞌa ebꞌ.
72 Dꞌa jun rato chiꞌ ix ocꞌxi nocꞌ caxlan̈ dꞌa schaelal.
Yuj chiꞌ ix snaancot vin̈ tas ix yal Jesús,
a ix yalan icha tic:
Ayic manto ocꞌ nocꞌ caxlan̈ dꞌa schaelal,
yoxelalxo icꞌanel dꞌa ibꞌan̈ to man̈ in ojtacoc,
xchi Jesús dꞌa vin̈.
Ayic ix snaancot jun chiꞌ vin̈,
ix te ocꞌ vin̈.