A yabꞌixal jun nupnajel
22
Ix yalan junxo abꞌix tic Jesús dꞌa ebꞌ vin̈,
xchi icha tic:
2 —Ol val dꞌayex chajtil ol aj yoch ebꞌ anima dꞌa yol scꞌabꞌ Dios aj satchaan̈.
Ay jun vin̈ rey ix yacꞌoch sqꞌuin̈ jun yuninal yic snupnaji.
3 Ayic van syamchajoch jun qꞌuin̈ chiꞌ,
ix checanbꞌat ebꞌ schecabꞌ vin̈,
yic tzꞌicꞌjicot ebꞌ avtabꞌil yuj vin̈.
Palta maj yal-laj scꞌool ebꞌ ix cot dꞌa jun qꞌuin̈ chiꞌ.
4 Yuj chiꞌ,
ix yalanxi vin̈ dꞌa juntzan̈xo ebꞌ schecabꞌ:
Ixiquec,
bꞌat alec dꞌa ebꞌ avtabꞌil chiꞌ vuuj to vachꞌxo yaj tas ol sva ebꞌ vuj dꞌa tic.
To ix vacꞌ miljoc juntzan̈ nocꞌ vacax yedꞌ juntzan̈xo nocꞌ nocꞌ bꞌaqꞌuech yacꞌji servil.
Listaxo yaj smasanil ticnaic.
Yuj chiꞌ,
ixiquec,
alec dꞌa ebꞌ to elan̈chamel scot ebꞌ dꞌa jun nupnajel tic,
xchi vin̈ rey chiꞌ dꞌa ebꞌ.
5 Yuj chiꞌ,
ix bꞌat ebꞌ schecabꞌ vin̈ chiꞌ yalaꞌ.
Palta axo ebꞌ avtabꞌil chiꞌ,
maj stacꞌcotlaj sbꞌa ebꞌ.
Ay jun ix bꞌatcan yil sluum.
Ay junxo,
ix bꞌat dꞌa snegocio.
6 Axo juntzan̈xo ebꞌ ix yamancan ebꞌ schecabꞌ vin̈ chiꞌ.
Ix yacꞌan chucal ebꞌ dꞌa ebꞌ.
An̈ejaꞌ ix miljicham ebꞌ yuj ebꞌ.
7 Axo vin̈ rey chiꞌ,
ix cot yoval vin̈.
Yuj chiꞌ,
ix schecbꞌat juntzan̈ ebꞌ soldado vin̈,
yic bꞌat miljoccham ebꞌ ix macꞌancham ebꞌ schecabꞌ vin̈ chiꞌ.
Axo schon̈abꞌ ebꞌ,
ix n̈usjicantzꞌaoc.
8 Ix lajvi chiꞌ,
ix yalan vin̈ dꞌa juntzan̈xo ebꞌ schecabꞌ:
Vachꞌxo yaj smasanil tas yic jun nupnajel tic,
palta a ebꞌ avtabꞌil chiꞌ,
man̈ ton smojoc to a ebꞌ tzꞌavtaji.
9 Yuj chiꞌ ixiquec dꞌa calle.
Jantacn̈ej ebꞌ tzꞌilchaj eyuuj,
tzeyicꞌcot ebꞌ dꞌa jun qꞌuin̈ tic,
xchi vin̈ dꞌa ebꞌ.
10 Yuj chiꞌ,
ix bꞌat juntzan̈xo ebꞌ schecabꞌ vin̈ chiꞌ dꞌa calle.
Jantacn̈ej ebꞌ ix ilchaj yuj ebꞌ,
ebꞌ chuc yedꞌ ebꞌ vachꞌ,
ix molbꞌaj ebꞌ.
Yuj chiꞌ,
ix te bꞌudꞌji jun pat bꞌaj ix och jun qꞌuin̈ chiꞌ yuj ebꞌ anima.
11 Ix lajvi chiꞌ,
ix ochcꞌoch vin̈ rey chiꞌ yil ebꞌ ix cꞌoch chiꞌ.
Ix yilan vin̈,
ay jun vin̈ man̈oclaj cꞌapac pichul yic nupnajel ayoch yuuj.*
12 Yuj chiꞌ,
ix yalan vin̈ rey chiꞌ dꞌa vin̈:
Ach vetanimail,
¿tas yuj tzach comon ja dꞌa jun nupnajel tic?
Ina man̈oclaj cꞌapac pichul yic nupnajel ayoch uuj,
xchi vin̈.
Maj tacꞌvoclaj vin̈.
13 Yuj chiꞌ ix yalan vin̈ rey chiꞌ dꞌa juntzan̈ ebꞌ schecabꞌ ayecꞌ yedꞌ taꞌ:
Tzeqꞌuec pitan jun vin̈ tic.
Tzeyicꞌanbꞌat vin̈.
Tze yumancanbꞌat vin̈ bꞌaj ay qꞌuicꞌalqꞌuinal.
Ataꞌ ol ocꞌ vin̈.
Ol siqꞌuicꞌoc vin̈ yoqꞌui,
ol juchꞌuchꞌoc ye vin̈ yuj yabꞌan syail,
xchi vin̈.
14 Icha chiꞌ syal jun abꞌix tic,
yujto tzijtum ebꞌ avtabꞌil yuj Dios,
palta jayvan̈n̈ej ebꞌ sicꞌbꞌileli,
xchi Jesús dꞌa ebꞌ vin̈.
A jun tumin scꞌanjiel yuj ebꞌ vin̈ yajal
15 Ix lajvi chiꞌ,
ix yicꞌanel sbꞌa ebꞌ vin̈ fariseo chiꞌ.
Ix slajtian sbꞌa ebꞌ vin̈ dꞌa spatic Jesús,
tas ol yutoc ebꞌ vin̈ yacꞌanoch dꞌa yibꞌan̈ yuj slolonel,
yujto sgana ebꞌ vin̈ yacꞌanoch dꞌa yibꞌan̈.
16 Yuj chiꞌ,
ix schecbꞌat jayvan̈ ebꞌ scꞌaybꞌum ebꞌ vin̈ dꞌa Jesús chiꞌ yedꞌ jayvan̈ ebꞌ spartido vin̈aj Herodes.*
Ix bꞌat yalan ebꞌ dꞌay:
—Ach co Cꞌaybꞌumal,
cojtac to te yel tzalaꞌ.
Cojtac paxi,
a jun cꞌaybꞌubꞌal sgana Dios,
tza cꞌaybꞌej dꞌa yel.
Junlajan tzutej a pensar dꞌa spatic ebꞌ anima,
yujto max ach och qꞌuelan dꞌa ebꞌ.
17 ¿Tas tzꞌaj tza naꞌ?
A juntzan̈ tumin scꞌanjiel dꞌayon̈ yuj vin̈ yajal dꞌa Roma,
¿ay am sleyal scacꞌaꞌ,
ma to maay?
xchi ebꞌ dꞌay.
18 Palta yojtacxo Jesús to chuc snaan ebꞌ dꞌa spatic.
Yuj chiꞌ,
ix yalan dꞌa ebꞌ:
—A ex tic,
chabꞌ sat ex.
¿Tas yuj tzin eyacꞌ proval?
19 Chꞌoxec vil junoc tumin tzꞌacꞌji dꞌa vin̈ yajal chiꞌ,
xchi dꞌa ebꞌ vin̈.
Yuj chiꞌ,
ix chꞌoxji jun tumin chiꞌ yilaꞌ.
20 Ix scꞌanbꞌanxi dꞌa ebꞌ vin̈:
—¿Mach ayoch yechel dꞌa jun tumin tic?
¿Mach ay yic jun bꞌi tzꞌibꞌabꞌiloch tic?
xchi dꞌa ebꞌ.
21 —Aton yechel vin̈ yajal dꞌa Roma yedꞌ sbꞌi vin̈,
xchi ebꞌ.
—Yuj chiꞌ,
a tas yictaxon vin̈ yajal chiꞌ,
aqꞌuec dꞌa vin̈.
Palta a tas yictaxon Dios,
aqꞌuec dꞌay,
xchi dꞌa ebꞌ vin̈.
22 Ayic ix yabꞌan juntzan̈ chiꞌ ebꞌ,
ton̈ej ix sat scꞌol ebꞌ.
Yuj chiꞌ ix el ebꞌ dꞌa stzꞌey Jesús chiꞌ,
ix bꞌat ebꞌ bꞌian.
A ebꞌ tzꞌalani to man̈ ol pitzvocxi ebꞌ chamnac
23 A dꞌa jun cꞌu chiꞌ,
ay juntzan̈ ebꞌ vin̈ saduceo ix cꞌoch dꞌa Jesús.
A ebꞌ vin̈ chiꞌ tzꞌalani to man̈ ol pitzvocxi ebꞌ chamnac.
Yuj chiꞌ,
ix yalan ebꞌ vin̈ dꞌay:
24 —Ach co Cꞌaybꞌumal,
a vin̈aj Moisés tzꞌibꞌannaccani:
Qꞌuinaloc ay junoc vin̈ schami,
scan ix yetbꞌeyum vin̈,
palta malaj junoc yuninal vin̈.
Tato icha chiꞌ,
axo junoc yucꞌtac vin̈ tzꞌicꞌanxican ix,
yic vachꞌ tato tzꞌaj yuninal junxo vin̈ chiꞌ,
ichato yuninal vin̈ ix cham chiꞌ yaji.
Icha chiꞌ yaj yalancan vin̈aj Moisés chiꞌ.
25 A junel,
ay ucvaan̈ ebꞌ vin̈ yucꞌtac sbꞌa ecꞌnac dꞌa co cal.
A vin̈ bꞌabꞌel vinac icꞌjinac jun ix ix,
palta cham vin̈.
Malaj yuninal vin̈ alji yedꞌ ix.
Axo vin̈ yucꞌtac vin̈ icꞌanpaxcan ix.
26 Palta champax junxo vin̈ chiꞌ,
malaj pax yuninal vin̈ ajcan yedꞌ ix.
Icha chiꞌ ajpax vin̈ yoxil.
Ecꞌ ebꞌ vin̈ yucvan̈il dꞌa ix.
27 Chamel ebꞌ vin̈ yucvan̈il,
ichato chiꞌ bꞌian,
scham ix.
28 Axo yic ol pitzvocxi ebꞌ chamnac,
¿mach junoc ebꞌ vin̈ ol icꞌan ix?
yujto yicꞌnac ix ebꞌ vin̈ yucvan̈il,
xchi ebꞌ vin̈.
29 Yuj chiꞌ,
ix yalan Jesús dꞌa ebꞌ vin̈:
—Ton̈ej tzex somchaji,
yujto man̈ eyojtacoc tas syal dꞌa Slolonel Dios Tzꞌibꞌabꞌilcani.
Man̈ eyojtacocpaxi jantac spoder Dios.
30 Yujto ayic ol pitzvocxi ebꞌ chamnac,
man̈xalaj icꞌlajbꞌail.
Yujto lajan ol aj ebꞌ yedꞌ ebꞌ yángel Dios ay dꞌa satchaan̈.
31 Palta toxon chequel yaji to ol pitzvocxi ebꞌ chamnac.
¿Tom manta bꞌaj tzeyil dꞌa Slolonel Dios Tzꞌibꞌabꞌilcani,
tas yalnaccan Dios,
ayic yalannaccani?
32 A in ton tic,
sDiosal in vin̈aj Abraham,
sDiosal in vin̈aj Isaac,
sDiosal in pax vin̈aj Jacob,
xchi.
Yuj chiꞌ vachꞌchom chamnac ebꞌ vin̈,
palta cojtac to man̈ satnacoc el ebꞌ vin̈ dꞌa juneln̈ej,
yujto yalnac Dios to sDiosal ebꞌ vin̈ yaji.
33 Ayic ix yabꞌan ebꞌ anima juntzan̈ ix yal chiꞌ,
ix te sat scꞌol ebꞌ.
A jun checnabꞌil nivan yelcꞌochi
34 Axo yic ix yabꞌan ebꞌ vin̈ fariseo to ix em numnaj ebꞌ vin̈ saduceo chiꞌ yuj Jesús,
yuj chiꞌ ix smolbꞌej sbꞌa ebꞌ vin̈ dꞌa stzꞌey.
35 Ay jun vin̈ dꞌa scal ebꞌ cꞌaybꞌum dꞌa ley Moisés.
Sgana vin̈ syacꞌ proval Jesús.
Yuj chiꞌ,
ix stzꞌac scꞌanbꞌej vin̈ dꞌay:
36 —Ach in Cꞌaybꞌumal,
¿bꞌaja junoc checnabꞌil dꞌa ley Moisés nivan yelcꞌoch dꞌa yichan̈ smasanil?
xchi vin̈ dꞌay.
37 Ix yalan Jesús dꞌa vin̈:
—Tze xajanej Dios Cajal dꞌa smasanil e cꞌool,
dꞌa smasanil e pixan yedꞌ dꞌa smasanil e pensar.
38 Aton jun checnabꞌil tic,
nivan yelcꞌoch dꞌa yichan̈ smasanil.
39 Axo junxo checnabꞌil tic,
quen man̈ lajanoc yelcꞌoch yedꞌoc,
xchi icha tic:
Ichaocabꞌ eyaꞌilan e bꞌa,
ichaocabꞌ chiꞌ e xajanan ebꞌ ay dꞌa spatic schiquin e pat.
40 Tato sco cꞌanabꞌajej chabꞌ checnabꞌil tic,
syalelcꞌochi,
van co cꞌanabꞌajan sley Dios smasanil yedꞌ jantacn̈ej tas tzꞌibꞌyajcan yuj ebꞌ schecabꞌ,
xchi Jesús dꞌa vin̈.
A Cristo, aton Yuninal Dios
41 Aytoecꞌ ebꞌ vin̈ fariseo chiꞌ,
ix scꞌanbꞌan Jesús dꞌa ebꞌ vin̈:
42 —¿Tas xe chi yuj Cristo?
¿Mach ay yin̈tilal tze naꞌa?
xchi dꞌa ebꞌ vin̈.
—A Cristo chiꞌ,
yin̈tilalcan vin̈aj rey David,
xchi ebꞌ vin̈ dꞌay.
43 Ix tacꞌvi Jesús:
—Palta yuj Yespíritu Dios yalnac vin̈aj David chiꞌ to a Cristo,
Yajal yaj dꞌa vin̈,
xchi icha tic:
44 A Dios Cajal alannac dꞌa Vajalil icha tic:
Eman̈ cꞌojan dꞌa in vachꞌ cꞌabꞌ tic,*
masanto ol vacꞌcanoch ebꞌ ayoch ajcꞌolal dꞌayach dꞌa yalan̈ oc,
xchi Dios dꞌa Vajalil,
xchi vin̈.
45 Icha chiꞌ yutejnac vin̈aj David yalancani to a Cristo Yajal yaj dꞌay.
Yuj chiꞌ,
¿tom yin̈tilaln̈ej vin̈aj David chiꞌ yaji?
xchi Jesús dꞌa ebꞌ vin̈.
46 Palta malaj junoc mach ix pacan dꞌay.
Yuj chiꞌ,
atax dꞌa jun cꞌu chiꞌ,
malaj junoc mach stecꞌbꞌej sbꞌa scꞌanbꞌan junocxo tas dꞌay.