Zezusi hã da te dasiwi wĩrĩ da, da te dasima ãma irowa'õtõ za'ra zé
Mateus 26.1-5; Marcus 14.1-2; Zuwã 11.45-57
22
Tawamhã Pascoa na dato nhisi na i'u'ẽtẽ wapu mapu'õ, da te 're ihuri mono zéb u ro'rutu wa oto, 2 sasedoti tisiré norĩ ma ipire norĩ hã duré 'Re ihâimana u'âsi mono nhimiroti zahi na rob'ui'éré na dama rowahutu'wa norĩ me, te sima sô tinhopré, niha na pi'uriwi Zezusi hã te te siwi wĩrĩ da, dama pahi za'ra wa, ta norĩ hã.
Zudasi hã, Zezusi te te dama ihâiba nhomrizé
3 Tawamhã Satanasi hã ma tô oto ãzé Zudasihi wa, Iscarioti na isisi amoi wa. Ta hã 12 na Zezusihi siré 're inomro mono norĩ siré 're imorĩ. 4 Tahawa, Zudasi hã ma tô oto mo, sasedoti ipire norĩ u duré 'Re ihâimana u'âsi mono nhorõwa 'ri 'rãihâ 'madâ'â'wa norĩ nhib'ihâ'a u, rosa'rada te te sima hiri za'ra da, Zezusi hã za te te tãma ihâiba nhomri za'ra na hã. 5 Tawamhã ma tô tãma rowẽ pese za'ra. Ma tô duré tãma ropisutu za'ra, rob'uiprazé hã iwa'rãmi te te tãma sõmri za'ra da. 6 Tahawa Zudasi hã ma tô ãma dazaze. Tawamhã simiza'rese te oto tihâiba, bâdâ tãma iwisizéb zô, Zezusi hã te te tãma hâiba nhomri za'ra da, da'ahâ na isiré idahâimana za'ra õ zéb zô.
7 Tawamhã bâdâ ma tô oto iwa waptãrã, dato ihâimanazé i'u'ẽtẽ wapu mapu'õ, da te 're ihuri mono zéb da hã. Taha bâtâ na hã Zudeu norĩ hã te pone'ẽrebâ i'rare norĩ hã te te 're simro, Pascoa na dato nhisi 're ihâimana mono zém na. 8 Tawamhã Zezusi hã ma tô Pedru norĩ Zuwãhã me satõrĩ zahuré. Ãne ma tô tãma nharĩ zahuré:
— Mo oto ane wa'aba, asipi wa'aba da, Pascoa na dato nhisi na barana iwasaihurizéb da hã.
9 Tahawa te asa sadanharĩ zahuré, ãne:
— E momo te asima irowẽ, barana iwasaihurizéb da hã, wa te robza'ra pese da.
10 Tahawa Zezusi hã ma tô tãma waihu'u zahuré, ãne:
— Ĩwapari pese aba! 'Ri nho'õmo u azasi aba wamhã, aibâ te za isõpẽtẽ 'wa, piza zé'a 'manharĩ 're, â te te i'âri hã. Taha zarina ane wa'aba za, 'ri isébrézéb u. 11 Tawamhã tame 'ri tede'wai ma nharĩ aba za, ãne: “Rowahutu'wa hã te wei wama ti'ru, wa te asadanharĩ da, ãne: ‘E mame te 'ri're wa'wa hã tihâiba, isiré 're inomro mono norĩ me isaihurizéb da hã, barana Pascoa na dato nhisi na.’ ” 12 Tawamhã 'ri tede'wa, 'ri 're wa'wa hâimo hã te za aima wasu'u wa'wa, irob're za'ẽne hã. Tame wazô robza'ra pese aba za.
13 Tawamhã ma tô oto tipusi zahuré. 'Ri nho'õmo u zasi wamhã, uburé ma anhopẽtẽ zahuré, Zezusi hã te te tãma iwaihu'u zahuré zéb zarina. Tame ma tô robza'ra pese zahuré, Pascoa wa barana isaihurizéb da hã.
14 Tawamhã bâtâ pibuzé hã oto iwa waptã'ã wamhã, Zezusi hã ma tô oto nhamra meza na. Isiré 're inomro mono norĩ zama ma tô isiré asimro. 15 Taha pari ma tô tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Wa tô ĩsima wẽ pese, ã mara na Pascoa na dasaihurizém na asiré ĩsa za'ra wa'aba da, te robzépata wana ré. 16 E marĩ wa. Ãne wa za aima waihu'u za'ra wa'wa: Niwa ã hã Pascoa na dasa na ĩsa zahu õ di za. Niwapsi wa za duré apâ ãma ĩsa, sena na iwaihu'uzé hã te te sina i'uwaimramizé bâtâ ãma si, 'Re ihâimana u'âsi mono da'ãma 're isib'a'uwẽ mono zéb ãma hã.
17 Tawamhã Zezusi hã ma tô hâsizé hã ti'â, uva 'rãi wa'u isé ré hã. 'Re ihâimana u'âsi mono ãma te tiwata. Taha pari te tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Waibui wa'aba, ã hã. Ma'ãpé asima sõmri aba mono. 18 Tô sena wa za aima waihu'u za'ra wa'wa, ãne: Ã hã uva 'rãi wa'u isé hã, niwa te hâ'rẽne zahu õ di za. Niwapsi, wa za duré apâ hâ'rẽ, 'Re ihâimana u'âsi mono da'ãma 're isib'a'uwẽ mono zé bâdâ iwisizéb ãma si.
19 Tawamhã i'u'ẽtẽ wapu hã ma tô duré ti'â. 'Re ihâimana u'âsi mono ãma te duré tiwata. Taha pari ma tô te te wẽ'ẽ, i'u'ẽtẽ wapu hã. Isiré 're inomro mono norĩ ma, ma tô te te sõmri. Ãne ma tô tãma nharĩ za'ra:
— Ã hã ĩhâiba, te wasu'u, asada za'ra wa'aba za ĩsisõmrizé. Ma'ãpé huri aba, ĩ'ãma rosa'rata sina.
20 Tawamhã saihuri pari, tô õne ma duré tãma sõmri za'ra, uva 'rãi wa'u isé hã. Te duré tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Ã hã uva 'rãi wa'u isé ré hâsizé hã, 'Re ihâimana u'âsi mono, tinhib'a'uwẽ norĩ ma, te te iropisutuzép té, te wasu'u, ĩwapru asada za'ra wa'aba za ĩwi isisa'wari hã. 21 Tane nherẽ, ĩhâiba nhomri'wa da hã ãhãta te ĩme nhamra, meza na. 22 Ti'ai ãma Dasiré Ipodo hã te za tô dârâ, 'Re ihâimana u'âsi mono te te tãma ipisutuzéb zarina. Tazahã, tãma ropipa uptabi di za, Ti'ai ãma Dasiré Ipodo te te dama ihâiba nhomri ma hã!
23 Tahawa, isiré 're inomro mono norĩ hã ma tô 'râwi sisadanharĩ na sãna'rata za'ra, ni'wa hã za te te dama hâiba nhomri zô.
A Última Ceia
24 Tawamhã isiré 're inomro mono norĩ hã ma tô duré sisada'âbâ za'ra, ni'wa i'reb za'ra hã, pire na tisiré norĩ nhipai u 're hâimana mono zô. 25 Tahawa, te Zezusi hã tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Ti'ai ãma apito norĩ hã te simiroti tete na 're hâimana za'ra, tinhib'a'uwẽ norĩ ma hã. Duré roti'wa norĩ hã te da te 're sisi za'ra, “Dasiwaihu'u” na. 26 Tane nherẽ, ai'reb za'ra wa'aba hã, ãne hã 're romhâimana mono tõ. Iwa'rãmi 're 'manharĩ za'ra wa'aba mono, ãne: Ai'reb za'ra wa'aba hã ni'wa dama pire na za 're ihâimana mono hã te za dama wapu na 're hâimana. Duré ni'wa dama rob'rui'wa hã 're hâimana mono, dama romhuri'wa na. 27 E 'wa hã danhipai u dama ipire. E meza na isãmra, tisa zô. E niwamhã dama dasai 'wapéi'wa. Tô meza na isãmra tisa zô, ta hã dama pire di. Tane nherẽ, asiré 're ĩhâimana za'ra wa'aba mono ré hã, dama dasai 'wapéi'wa na wa 're ĩhâimana.
28 — A norĩ wa'wa hã ma tô ĩsiré 're anomro u'âsi aba mo, marĩ te 're azépata mono ré hã. 29 Tahawa, ĩnhiptete na te 're da'a'madâ'â mono da, Ĩmama te te ĩma ipisutu ne, tane wa duré a norĩ wa'aba zama aipisutu za'ra wa'wa, 30 Da'ãma 're Ĩnhib'a'uwẽ mono zéb ãma ĩsiré 're asaihuri aba mono da, duré 're âhuri aba mono da. Tame te za Apito na ĩnhamrazéb ãma duré asimroi wa'wa, danhib'apito simasisizém na, ãma rowairébé za'ra wa'aba da, Izaraéu nhihudu norĩ 12 na iwamri ihâimana za'ra norĩ ãma hã.
Zezusi hã, Pedru te te ipo're pu'u siromo zé
31 Tawamhã Zezusi hã te Pedruhu ma tinha, ãne:
— Simau, Simau, ĩwapari pese! Satanasi hã ma tô aiwaptẽrẽ za'ra wa'wa, uburé te te aipibu za'ra wa'aba da, te te ai'upõrĩ za'ra wa'aba da, trigu hã i'rãi uptabi si, da te 're i'upõrĩ za'ra mono ne. 32 Tane nherẽ, Ĩmama wi, wa tô ai'ãma rowaptẽ, asina 're i'umnhasi mono zéb zô aiwi rowaptâ'â tõ da, duré apâ ĩtẽme asina siri wa, asisãnawã norĩ hã anhiptete da.
33 Tawamhã Pedru ma tô tinha Zezusihi ma, ãne:
— Apito, wa tô ĩsisa'ra siro, asiré da te ĩnherẽ da hã dazazéb 're, niwamhã duré da te ĩwĩrĩ da, asiré hã.
34 Tahawa Zezusi hã ma tô tãma waihu'u siro, ãne:
— Pedru, tô sena wa za aima waihu'u siro. Ãhã na hã si'a hârâ wana ré, te za si'ubdatõ dawi ai'udâ, aima ĩwaihu'u õ na.
Zezusi hã, isiré 're inomro mono norĩ te te ipo're pu'u za'ra zé
35 Tawamhã Zezusi ma tô sadanharĩ za'ra, isiré 're inomro mono norĩ hã, ãne:
— Romramizéb ãna duré ro'wapézéb ãna duré aipara'uza ãna, te datẽme asatõrĩ za'ra wa'aba wamhã, e marĩ zô ma tô aiwi tirowaptâ'â za'ra wa'wa.
— Marĩ zô, wawi rowaptâ'â za'ra õ di. — Ãne ma siwi sada'â.
36 Tawamhã Zezusi hã ma tô tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Tane nherẽ, ãhã na hã wa za oto aima nharĩ za'ra wa'wa, ãne: Romramizé hã niwamhã ro'wapézéb zama aima hâimana za'ra wa'aba wamhã, ma'ãpé asiré 'wasari aba oto. Duré ni'wa te, sib'ézé 'wapa baba wamhã, ti'uza ihâpa te te sada wede, te te sima 'mai'uipra da. 37 E marĩ wa. Ãne Ibaihâ Iwazé pese na rob'ui'éré hã ãma nomro siromo wa: “Ma tô tãma rob'manharĩ wasété za'ra ni, 'Re ihâimana u'âsi mono nhimiroti zahi 'madâ'â pese õ 'wa newa.” Tô sena wa za aima waihu'u za'ra wa'wa. Ãne hã te za tô ĩ'ãma tiromhâiba. E marĩ wa. Ĩ'ãma rob'ui'éré inomro zarina, tô ihâimana da si.
38 Tawamhã isiré 're inomro mono norĩ hã ma tô tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Wanhib'apito, ãhãta maparane sib'ézé 'wapa.
— Tô'ã. — Ãne ma tô asa sada'âbâ za'ra, Zezusi hã.
O Ensinamento no Cenáculo
Zezusi hã, ẽtẽ 'rãihâ Olivera ãma isãmrazé
39 Tawamhã tihâimanazéb zarina, Zezusi hã ma tô oto mo, ẽtẽ 'rãihâ Olivera u. Isiré 're inomro mono norĩ hã ma tô duré isiré ai'aba'ré. 40 Tawamhã ro te te sima ipisutuzéb u wisi wamhã, Zezusi hã ma tô tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Ma'ãpé, rowaptẽrẽ za'ra wa'aba, aipibuzéb 're, airere'e aba tõ da.
41 Tawamhã isiti za'ra ma tô mo, romhâ prã na. Tame ma tô hi'rãtitõ nhamra. Rowaptẽrẽ na ma tô oto sãna'rata. 42 Ãne te rowaptẽ:
— Ĩmama, asima wẽ wamhã, ĩma ba'a za, te irobzépatazé hã. Tane nherẽ, mare di, te ĩsima iwẽzéb zarina hã. Asima iwẽzéb zarina si.
43 Tawamhã hâiwa hawi romhuri'wa hã ma tô itẽme sihâi'ré. Ta hã ma tô pawapto, siptete da. 44 Tawamhã tiwi robzei'õ uptabi nherẽ, Zezusi hã ma tô oto sa'ẽtẽ uptabi rowaptẽ. Tawamhã isu hã dawapru ne ma tô tiwi ti'a'a, ti'ai u.
45 Te te rowaptẽrẽ pari, oto wahutu wamhã, ma tô apâ sina siri, isiré 're inomro mono norĩ isi'ubumrozéb u. Tane nherẽ, sõtõ za'ra ré, ma tô sõpẽtẽ za'ra, robzei'õ hã sa'ẽtẽ na tãma hâimana za'ra wa. 46 Tahawa, te tãma nharĩ za'ra, ãne:
— E marĩ wa, te asõtõ za'ra wa'wa. Aiwahutu za'ra wa'aba. Rowaptẽrẽ za'ra wa'aba da, aipibuzéb 're, airere'e aba tõ da.
Zezusi hã, da te dasiwi i'ârizé
47 Tawamhã Zezusi hã zahadu te te tãma nharĩ za'ra ré, ma tô da'ahâ uptabi na aihutu ni. Zudasi hã ma tô te te danhimro, isiré 're inomro mono 12 na ihâiba za'ra norĩ siré 're imorĩ hã. Ta hã ma tô Zezusihi u ai'ré, tob'rata hârâ na te te sawi da. 48 Tane nherẽ, Zezusi hã ma tô tãma tinha, ãne:
— Zudasi, e tob'rata hârâ na isawi na te za dama ihâiba za'ré, Ti'ai ãma Dasiré Ipodo hã.
49 Tawamhã isiré 're inomro mono norĩ Zezusihi siré ihâimana za'ra hã, ãne za iromhâimanazé te te 'madâ'â za'ra wamhã, ma tô siwi sadanha, ãne:
— Wanhib'apito, e wa za da'wapé za'ra ni, sib'ézé 'wapa na hã.
50 Tawamhã nima hã isiré 're inomro mono norĩ siré hã ma tô sasedoti ipire uptabi ma romhuri'wa hã u'a, sib'ézé 'wapa na. Ma tô po're nhizâ, ipo're nhimire niwĩ.
51 Tane nherẽ, Zezusi hã ma tô tiwi sawi, ãne:
— Tô'ã. Tane hã 'manharĩ tõ!
Tawamhã ma tô po're upi. Tahawa ma tô pese apâ. 52 Taha pari, Zezusi hã ma tô tinha sasedoti ipire norĩ ma, duré 'Re ihâimana u'âsi mono nhorõwa 'ri 'rãihâ 'madâ'â'wa norĩ nhib'ihâ'a norĩ ma, duré Zudeu norĩ ma roti'wa norĩ ma zama, sô isõpré mono norĩ ma, ãne:
— E marĩ wa, ma we ĩzô aihutu 'wa, sib'ézé 'wapa ré duré wede wãi ré zama. E wa hã danhibrob zô dapãrĩ'wa pâ. 53 Bâtâ sidâpâ, wa tô asiré 're ĩhâimana za'ra wa'wa, 'Re ihâimana u'âsi mono nhorõwa 'ri 'rãihâ ãma hã. E niha bâ tame asiwi ĩ'âri aba õ di. Tane nherẽ, ã hã tô bâdâ ate za'ra wa'wa, te aima tihâimana za'ra wa'wa, duré robra na Satanasi marĩ te te 're i'ab'manharĩ mono zé, te te sima 're i'awẽ mono zéb zarina.
Jesus é Traído e Preso
Pedru hã, Zezusi te te i'udâzé
Mateus 26.69-75; Marcus 14.53-54, 66-72; Zuwã 18.15-18,25-27
54 Tawamhã ma tô oto siwi ti'â, Zezusi hã. Taha pari ma tô siwi saprõ, sasedoti tisiré norĩ nhipai u ipire uptabi nhorõwa u. Tawamhã Pedru hã ma tô te te pibu, romhâ na. 55 'Ri 'wawi wa'ra 're rowa'wa ãma, uzâ te te oto siwi pré wamhã, Pedru hã ma tô tame dame nhamra, uzâ te te siwi i'uirĩ norĩ siré. 56 Tawamhã pi'õ romhuri'wa hã ma tô 'madâ unhama ro'o na, unhama dawa sãmra ré. Ma tô 'madâ'â pese. Tahawa te tãma tinha, ãne:
— Ã hã aibâ zama te Zezusihi siré 're mo.
57 Tane nherẽ, Pedru hã ma tô ai'udâ. Ãne ma tô tãma tinha:
— Mare di. Ĩma waihu'u õ di, ã hã aibâ hã.
58 Tawamhã ãma ronomro prãi wi, ma tô duré aibâ hã 'madâ. Ta hã te duré tãma tinha, ãne:
— A zama, te isiré za'ra 're aimo.
Tane nherẽ, Pedru hã ma tô tãma tinha, ãne:
— Mare di. Isiré 're ĩmorĩ za'ra õ di.
59 Tawamhã niwamhã misi bâtâ pibuzé, ãma si'utõrĩ parimhã, aimawi hã ma tô duré tãma tinha, ãne:
— Ã hã aibâ zama te isiré 're timorĩ za'ra, tô Galiléia hawi wa duré.
60 Tahawa, Pedru te duré tãma tinha, ãne:
— Mare di. Tane inharĩ hã, ĩma waihu'u õ di.
Tawamhã zahadu te te tãma nharĩ ré, ma tô si'a hã hâ. 61 Tahawa Wanhib'apito hã ma tô aipi'ra. Sipi'rai wamhã, Pedru ma tô 'madâ'â waré. Tahawa, Pedru hã ma tô po're puru, Wanhib'apito te te tãma iwaihu'u siromo zém na hã, ãne: “Ãhã mara na hã si'a hârâ wana ré, te za si'ubdatõ dawi ĩ'udâ, aima ĩwaihu'u õ na hã.” 62 Tahawa, Pedru hã ma tô watobro ta hawi. Sa'ẽtẽ uptabi ma tô aiwa'õ.
Pedro Nega a Jesus
63 Tawamhã aibâ norĩ, Zezusi te te siwi i'madâ hã ma tô ãma tiwa'ẽ za'ra. Te duré nasi siwi ahâ. 64 Ma tô siwi tob ubu. Taha sina te nasi siwi sadanha, ãne:
— E 'wa hã ma ai'azâ. Ma'ãpé ãma uwaimrami.
65 Ma tô duré timreme wasété na nasi ãma wasété za'ra, ãma wa'ẽ za'ra sina.
66 Tawamhã awẽ wamhã oto, Zudeu norĩ ma roti'wa norĩ hã ma tô si'rã'õtõ, duré sasedoti ipire norĩ hã duré 'Re ihâimana u'âsi mono nhimiroti zahi na rob'ui'éré na dama rowahutu'wa norĩ zama. Taha pari, ma tô siwi ti'ru, Zezusi hã da te dasiwi saprõni da, isõ're u za'ra. 67 Itẽmeb za'ra, da te dasiwi ãwisi wamhã, ma tô Zezusi siwi sadanha, ãne:
— A hã Danho'reptui'wa da, 'Re ihâimana u'âsi mono te te i'aipisutu wamhã, ma'ãpé wama asiwasu'u za'ra na.
Tawamhã Zezusi hã ma tô asa tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Tô sena wa hã Danho'reptui'wa na aima ĩsiwasu'u za'ra wa'aba nherẽ, asiwi ĩzazei wa'aba dai õ di. 68 Te duré asadanharĩ za'ra wa'aba wamhã, ãma asiwi ĩzada'âbâ aba dai õ di. 69 Tane nherẽ, ã hawim haré te za Ti'ai ãma Dasiré Ipodo hã oto 're sãmra, dama pire uptabi na, 'Re ihâimana u'âsi mono Iwaihu'u pese uptabi nhimire niwĩ.
70 Tahawa te uburé siré siwi sadanha, ãne:
— E tawamhã a hã, 'Re ihâimana u'âsi mono 'ra.
Zezusi hã ma tô asa tãma nharĩ za'ra, ãne:
— Tane hã, a norĩ wa'wa te inharĩ za'ra wa'wa.
71 Tahawa, ma tô nharĩ za'ra, ãne:
— E marĩ da, wa za duré amnhasi za'ra ni, iwasu'u wasété 'wa norĩ zô. Wasi'uihâ na wa tô wapari za'ra ni, nimosi te te sina inharĩzé hã.
Jesus é Humilhado e Interrogado