Ix acꞌji ganar chon̈abꞌ Samaria
17
Ayic 12 abꞌil yoch vin̈aj Acaz reyal dꞌa Judá, axo vin̈aj Oseas yuninal vin̈aj Ela ix och reyal dꞌa Israel, bꞌalun̈eꞌ abꞌil ix yacꞌ reyal vin̈ dꞌa Samaria. 2 Chuc tas ix scꞌulej vin̈ dꞌa yichan̈ Jehová, vachꞌchom maj cꞌoch ijan icha schucal juntzan̈ ebꞌ vin̈ rey ecꞌnac dꞌa Israel chiꞌ dꞌa yalan̈taxo.
3 A vin̈aj Salmanasar sreyal Asiria, ix yacꞌ oval vin̈ yedꞌ vin̈aj Oseas chiꞌ. Ix can vin̈aj Oseas chiꞌ dꞌa yalan̈ smandar vin̈, ix yacꞌan qꞌuen tumin vin̈ dꞌa vin̈ sreyal Asiria chiꞌ dꞌa junjun abꞌil. 4 Palta ix yactej vin̈aj Oseas chiꞌ yacꞌan qꞌuen tumin chiꞌ, ix schecanbꞌat schecabꞌ vin̈ dꞌa vin̈aj So sreyal Egipto yic scolvaj vin̈ yedꞌ vin̈ yic tzꞌel vin̈ dꞌa yalan̈ smandar vin̈ sreyal Asiria chiꞌ. Yuj chiꞌ a vin̈aj rey Salmanasar ix yaman vin̈aj Oseas chiꞌ, ix yacꞌanoch vin̈ vin̈ dꞌa preso. 5 Ix lajvin̈ej chiꞌ, ix syamanoch vin̈ yicꞌanecꞌ masanil smacbꞌen Israel chiꞌ. Oxeꞌ abꞌil ix yoymitej chon̈abꞌ Samaria vin̈. 6 Axo ix aji, a dꞌa sbꞌalun̈il abꞌil yoch vin̈aj Oseas chiꞌ reyal, ix acꞌji ganar Samaria yuj vin̈aj Salmanasar sreyal Asiria chiꞌ. Yuj chiꞌ ix icꞌjibꞌat masanil ebꞌ israel dꞌa preso. Axo dꞌa chon̈abꞌ Halah dꞌa yol yic Habor dꞌa stiꞌ aꞌ Gozán yedꞌ dꞌa juntzan̈xo chon̈abꞌ yic ebꞌ medo, ix acꞌjibꞌat ebꞌ yuj vin̈.
7 Icha chiꞌ ix aj scot jun chiꞌ dꞌa yibꞌan̈ ebꞌ israel chiꞌ, yujto ix och val smul ebꞌ dꞌa yichan̈ Jehová sDiosal. A Jehová chiꞌ icꞌjinaquelta ebꞌ smam yicham ebꞌ dꞌa Egipto, dꞌa yol scꞌabꞌ vin̈ sreyal Egipto chiꞌ. Ochnac ebꞌ ejmelal dꞌa juntzan̈ comon dios, 8 sbꞌeybꞌalannac sbꞌeybꞌal juntzan̈ nación ebꞌ, aton juntzan̈ yicꞌnaquel Jehová dꞌa yichan̈ ebꞌ yedꞌ juntzan̈ bꞌeybꞌal bꞌaj ix cuchbꞌaj ebꞌ yuj juntzan̈ ebꞌ vin̈ sreyal.
9 Elcꞌaltac ix scꞌulej juntzan̈ tas man̈ vachꞌoc ebꞌ dꞌa yichan̈ Jehová sDiosal, ix sbꞌoanqꞌue juntzan̈ lugar chaan̈ ebꞌ dꞌa junjun nivac chon̈abꞌ yedꞌ dꞌa junjun cuartel, yic bꞌaj tzꞌoch ebꞌ ejmelal. 10 Ix sbꞌoanpaxqꞌue qꞌuen qꞌueen ebꞌ yic syal sbꞌa ebꞌ dꞌay, ix sbꞌoanpax te teꞌ ebꞌ yic yechel jun sdiosal ebꞌ scuch Asera. A dꞌa tzalquixtac yedꞌ dꞌa yich te teꞌ cꞌayum xiil sbꞌo juntzan̈ chiꞌ ebꞌ. 11 Ataꞌ ix sn̈us incienso ebꞌ icha val sbꞌeybꞌal juntzan̈ nación yicꞌnaquel Jehová dꞌa yichan̈ ebꞌ. Ix stzuntzancot yoval scꞌol Jehová chiꞌ ebꞌ. 12 Ix och ebꞌ ejmelal dꞌa yechel comon dios, aton val juntzan̈ yalnac Jehová to ay yovalil yoch ebꞌ ejmelal dꞌay.
13 Ix schec Jehová yal ebꞌ schecabꞌ dꞌa Israel yedꞌ dꞌa Judá: Naec e bꞌa dꞌa masanil e chuc bꞌeybꞌal, cꞌanabꞌajejec masanil checnabꞌil, cachnabꞌil yedꞌ masanil cꞌaybꞌubꞌal vacꞌnac dꞌa ebꞌ e mam eyicham. An̈ejaꞌ ebꞌ in checabꞌ van yalan ebꞌ dꞌayex, xchi Jehová, xchi ebꞌ. 14 Palta man̈ val jabꞌoc ix scha ebꞌ yabꞌi, te pit ix yutej spensar ebꞌ icha yutejnac sbꞌa ebꞌ smam yicham ebꞌ, yujto maj yacꞌoch Jehová sDiosal ebꞌ dꞌa scꞌool. 15 Ix spatiquejel ley ebꞌ yedꞌ trato sbꞌonac Jehová yedꞌ ebꞌ smam yicham ebꞌ chiꞌ. Ix spatiquejpaxel checnabꞌil ix alchaj dꞌa ebꞌ. Ix ochpax tzacꞌan ebꞌ yuj juntzan̈ dios malaj jabꞌoc yelcꞌochi. A yuj juntzan̈ chiꞌ man̈xa jabꞌoc yelcꞌoch ebꞌ, axon̈ej schuc bꞌeybꞌal juntzan̈xo nación ix sbꞌeybꞌalej ebꞌ, juntzan̈ to ay yovalil yuj Jehová sbꞌeybꞌalaji. 16 Ix yactancan masanil schecnabꞌil Jehová sDiosal ebꞌ, ix sbꞌoan chabꞌ yechel vacax ebꞌ sdiosaloc. Ay pax jun teꞌ yechel ix Asera bꞌaj ix och ebꞌ ejmelal. Ix ochpax ebꞌ ejmelal dꞌa qꞌuen cꞌanal yedꞌ dꞌa Baal. 17 Ix sn̈usantzꞌa yal yuninal ebꞌ silabꞌil dꞌa comon dios, ix scꞌanbꞌan sbꞌa ebꞌ dꞌa ebꞌ naumel lolonel yedꞌ dꞌa ebꞌ aj chum. Ix ste cꞌulejn̈ej chucal ebꞌ dꞌa yichan̈ Jehová. Icha val chiꞌ ix aj stzuntzancot yoval scꞌol Jehová ebꞌ.
18 Yuj chiꞌ ix te cot yoval scꞌol Jehová dꞌa Israel, ix yicꞌanel ebꞌ dꞌa yichan̈. Axon̈ej ebꞌ yin̈tilal Judá ix can yuuj. 19 Maj scꞌanabꞌajej pax schecnabꞌil Jehová sDiosal ebꞌ aj Judá chiꞌ. Palta ix sbꞌeybꞌalej ebꞌ icha val tas ix sbꞌeybꞌalej ebꞌ israel chiꞌ. 20 Yuj chiꞌ, masanil ebꞌ yin̈tilal Israel ix paticanel Jehová, ix acꞌjioch ebꞌ dꞌa yol scꞌabꞌ juntzan̈ ebꞌ chꞌoc chon̈abꞌil yic tzꞌixtaj ebꞌ yuj ebꞌ, masanto ix yal yel ebꞌ dꞌa yichan̈ Jehová chiꞌ. 21 Ayic ix icꞌjiel lajun̈eꞌ in̈tilal ebꞌ israel dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ yin̈tilal vin̈aj David, axo vin̈aj Jeroboam yuninal vin̈aj Nabat ix yacꞌoch ebꞌ sreyaloc. Aton vin̈ ix cuchbꞌanel ebꞌ dꞌa spatic Jehová, te nivan chucal ix scꞌulej ebꞌ yuj vin̈. 22 Icha val chiꞌ ix te aj yoch smul ebꞌ, ix scꞌulejn̈ej ebꞌ icha chucal ix scꞌulej vin̈aj Jeroboam chiꞌ. 23 Yuj chiꞌ, ix yiqꞌuel ebꞌ israel chiꞌ Jehová dꞌa yichan̈, icha ix aj yalancan ebꞌ schecabꞌ. Ix icꞌjibꞌat ebꞌ preso dꞌa Asiria, ix cann̈ej ebꞌ taꞌ.
Ix ochxi Samaria chon̈abꞌil
24 A vin̈ sreyal Asiria chiꞌ ix icꞌancot ebꞌ anima ay dꞌa juntzan̈ chon̈abꞌ tic: Aton Babilonia, Cuta, Ava, Hamat yedꞌ Sefarvaim. Aton ebꞌ chiꞌ ix cajnaj yuj vin̈ dꞌa yol yic Samaria sqꞌuexuloc ebꞌ israel. Icha chiꞌ ix ajecꞌ cajan juntzan̈ anima chiꞌ dꞌa juntzan̈ chon̈abꞌ dꞌa yol smacbꞌen Samaria chiꞌ. 25 A juntzan̈ anima ix javi cajan chiꞌ, max ochlaj ebꞌ ejmelal dꞌa Jehová, yuj chiꞌ ix yacꞌcot nocꞌ choj Jehová dꞌa scal ebꞌ, ix miljicham jayvan̈ ebꞌ yuj nocꞌ. 26 Ix alchaj dꞌa vin̈ sreyal Asiria chiꞌ icha tic: A ebꞌ anima ix acꞌbꞌat dꞌa Samaria yic bꞌat cajnaj ebꞌ taꞌ, man̈ yojtacoc ebꞌ yoch ejmelal dꞌa sDiosal jun lugar chiꞌ, yuj chiꞌ a jun Dios chiꞌ schecancot nocꞌ choj dꞌa ebꞌ, smiljicham ebꞌ yuj nocꞌ, xchi ebꞌ.
27 Yuj chiꞌ ix acꞌji meltzaj junoc ebꞌ vin̈ sacerdote icꞌbꞌilbꞌat dꞌa preso chiꞌ yuj vin̈ sreyal Asiria chiꞌ, yic vachꞌ tzꞌaj vin̈ taꞌ, yic scꞌaybꞌaj ebꞌ anima chiꞌ yuj vin̈ dꞌa tas snibꞌej sDiosal jun chon̈abꞌ chiꞌ.
28 Yuj chiꞌ ix cot junoc ebꞌ vin̈ sacerdote aj Samaria icꞌbꞌilbꞌat chiꞌ. Axo dꞌa Betel ix aj vin̈, ix scꞌaybꞌan ebꞌ anima chiꞌ vin̈ dꞌa tas tzꞌaj yoch ebꞌ ejmelal dꞌa Jehová. 29 Palta junjun chon̈abꞌil ebꞌ ix sbꞌo sdiosal dꞌa junjun chon̈abꞌ bꞌaj cajan. Ix sbꞌoanxiqꞌue lugar ebꞌ chaan̈ bꞌaj bꞌobꞌiltaxon yuj ebꞌ aj Samaria chiꞌ. 30 A ebꞌ aj Babilonia, ix sbꞌo yechel Sucot-benot ebꞌ. Axo ebꞌ aj Cuta, ix sbꞌo yechel Nergal ebꞌ. Axo ebꞌ aj Hamat, ix sbꞌo yechel Asima ebꞌ. 31 Axo ebꞌ aj Ava, ix sbꞌo yechel Nibhaz ebꞌ yedꞌ yechel Tartac. Axo pax ebꞌ aj Sefarvaim, ix sn̈ustzꞌa yalyuninal ebꞌ silabꞌil dꞌa yechel Adramelec yedꞌ dꞌa Anamelec, aton juntzan̈ chiꞌ sdiosal ebꞌ. 32 Scomon ochpax ebꞌ ejmelal dꞌa Jehová. Syacꞌanpaxoch ebꞌ yetchon̈abꞌ ebꞌ sacerdoteal yic tzꞌoch ejmelal dꞌa juntzan̈ lugar chaan̈. 33 Vachꞌchom tzꞌoch ebꞌ ejmelal dꞌa Jehová yalani, palta an̈ejaꞌ yoch ebꞌ ejmelal dꞌa scomon dios, icha sbꞌeybꞌal ebꞌ anima bꞌaj cotnac ebꞌ.
34 Ix sbꞌeybꞌalejn̈ej ebꞌ icha sbꞌeybꞌaltaxon dꞌa pecaꞌ. Max ochlaj ebꞌ ejmelal dꞌa Jehová, max scꞌanabꞌajej checnabꞌil ebꞌ yedꞌ cꞌaybꞌubꞌal ix yacꞌ Jehová to yovalil scꞌanabꞌajej ebꞌ yin̈tilal vin̈aj Jacob, aton vin̈ ix acꞌji scuch Israel. 35 Ayic ix sbꞌoan strato Jehová yedꞌ ebꞌ israel, ix yalani: Man̈ ex och ejmelal dꞌa juntzan̈ comon dios, man̈ eyacꞌ servil, man̈ eyacꞌ e silabꞌ dꞌay. 36 Palta an̈ej dꞌayin tzex och ejmelal, yujto A in ix ex viqꞌuelta dꞌa Egipto yedꞌ in poder, yuj chiꞌ an̈ej val dꞌayin yovalil tzex och ejmelal, an̈ej dꞌayin tzeyacꞌpax e silabꞌ. 37 An̈ejtonaꞌ tze cꞌanabꞌajej masanil in cꞌaybꞌubꞌal, in checnabꞌil yedꞌ cachnabꞌil tzꞌibꞌyajcani. Man̈ ex och ejmelal dꞌa juntzan̈ comon dios. 38 A in trato tzin bꞌo tic eyedꞌoc, man̈ eyacꞌbꞌat satcꞌolal. Man̈ ex och ejmelal dꞌa juntzan̈ comon dios, 39 palta an̈ej dꞌayin Jehová e Diosal in tic tzex och ejmelal. Tato icha chiꞌ tze cꞌulej, ol ex in colel dꞌa yol scꞌabꞌ ebꞌ eyajcꞌool, xchi Jehová.
40-41 Palta a juntzan̈ anima chiꞌ, maj schalaj yabꞌ ebꞌ. Ix sbꞌeybꞌalejn̈ej ebꞌ ichataxon sbꞌeybꞌal. Vachꞌchom tzꞌoch ebꞌ ejmelal dꞌa Jehová yalani, tzꞌochpax ebꞌ ejmelal dꞌa sdiosal. A ebꞌ yin̈tilal ebꞌ, ix sbꞌeybꞌalejn̈ej sbꞌeybꞌal ebꞌ smam yicham ebꞌ.