A vin̈aj Elías yedꞌ vin̈aj Abdías
18
Ix ecꞌbꞌat oxeꞌ abꞌil, ix lolonxi Jehová dꞌa vin̈aj Elías chiꞌ icha tic: Bꞌat chꞌox a bꞌa dꞌa vin̈aj Acab yujto ol vacꞌxibꞌat qꞌuinal n̈abꞌ, xchi dꞌa vin̈.2 Ix bꞌat vin̈ schꞌox sbꞌa dꞌa vin̈aj rey Acab chiꞌ. A dꞌa Samaria te ov yacꞌan vejel. 3-6 A vin̈aj Acab chiꞌ ix avtan vin̈aj Abdías, vin̈ ayoch yilumaloc spalacio vin̈. Ix yalan vin̈ dꞌa vin̈ icha tic:
—Con̈, bꞌat co say quilaꞌ, tope ay bꞌaj ay a aꞌ dꞌa yol co macbꞌen tic, bꞌaj sco say jabꞌoc yan̈ nocꞌ co chej, yic man̈ ol cham nocꞌ yuj vejel, xchi vin̈. Yuj chiꞌ ix spoj sbꞌa ebꞌ vin̈, chꞌocchꞌoc bꞌaj ix bꞌatcan junjun ebꞌ vin̈.
A vin̈aj Abdías chiꞌ, ayn̈ej xivcꞌolal vin̈ dꞌa Jehová. A dꞌa yalan̈taxo, ayic ix schecan ix Jezabel yetbꞌeyum vin̈aj Acab chiꞌ to smiljicham ebꞌ vin̈ schecabꞌ Jehová, a vin̈aj Abdías chiꞌ ix cꞌubꞌanel 100 ebꞌ vin̈ schecabꞌ Jehová chiꞌ. Chabꞌ macan̈ ix aj ebꞌ vin̈ yuj vin̈, 50 tac ix aj ebꞌ vin̈. Ix bꞌat vin̈ scꞌubꞌejel ebꞌ vin̈ dꞌa yol chabꞌ qꞌuen n̈aqꞌueen, axo vin̈ sbꞌat acꞌan tas sva ebꞌ vin̈ yedꞌ tas syuqꞌuej ebꞌ vin̈ dꞌa jun tiempoal chiꞌ. 7 Ayic van yecꞌ vin̈aj Abdías sayoj yan̈ chej chiꞌ, ix schalaj sbꞌa vin̈ yedꞌ vin̈aj Elías chiꞌ. Ayic ix yilanoch vin̈aj Elías chiꞌ vin̈, ix em n̈ojan vin̈ dꞌa yichan̈ vin̈, ix yalan vin̈:
—Mamin, ¿toc a ach tic Elías ach? xchi vin̈.
8 —Iꞌ a in toni. Ixic al dꞌa vin̈aj Acab to ayinecꞌ dꞌa tic, xchi vin̈aj Elías chiꞌ.
9 Ix tacꞌvi vin̈aj Abdías chiꞌ:
—¿Tas in mul yuj chiꞌ tzin acꞌoch dꞌa yol scꞌabꞌ vin̈aj Acab yic tzin smilancham vin̈? 10 Dꞌa yichan̈ Jehová co Diosal sval dꞌayach to malaj junoc nación bꞌaj maj ach sayjiecꞌ yuj vin̈ rey chiꞌ. Ayic ix yalan ebꞌ vin̈ rey chiꞌ to malaj ach ayach ecꞌ dꞌa yol smacbꞌen ebꞌ vin̈, ix yalan vin̈aj Acab chiꞌ to syacꞌ stiꞌ ebꞌ vin̈ tato yel malaj ach ayach ecꞌ taꞌ. 11 Axo ticnaic tzalan dꞌayin to sbꞌat val dꞌa vin̈ rey chiꞌ to ayach ecꞌ dꞌa tic. 12 Axom ol ajoc, an̈ej yic tzin el dꞌa a tzꞌey tic, axo Yespíritu Dios ol ach icꞌanbꞌatoc. Ma chequel bꞌajtom ol ach cꞌochoc, axo yic ol in cꞌoch val dꞌa vin̈aj Acab chiꞌ, ol cot vin̈ ach sayaꞌ. Tato man̈xo ach ayoc ecꞌ dꞌa tic, axom in smilancham vin̈ chiꞌ uuj. A in a checabꞌ in tic, yictax quelem into ayn̈ej in xivcꞌolal dꞌa Jehová. 13 ¿Tom manta mach tzꞌalan dꞌayach tas ix aj in colan ebꞌ vin̈ schecabꞌ Jehová dꞌa ix Jezabel ayic van smiljicham ebꞌ vin̈ yuj ix? Ix in cꞌubꞌejel 100 ebꞌ vin̈ dꞌa yol chabꞌ qꞌuen n̈aqꞌueen, 50 tac ix vutej in cꞌubꞌanel ebꞌ vin̈, ix vacꞌan tas sva ebꞌ vin̈ yedꞌ tas ix yuqꞌuej ebꞌ vin̈. 14 Axo ticnaic tzalani to sbꞌat val dꞌa vin̈ rey chiꞌ to ayachecꞌ dꞌa tic, axom in smilancham vin̈ chiꞌ, xchi vin̈.
15 Ix yalan vin̈aj Elías chiꞌ:
—Val dꞌa yichan̈ Jehová Yajal dꞌa Smasanil sval dꞌayach, jun svacꞌ servil to a dꞌa jun cꞌu tic yovalil tzin lolon yedꞌ vin̈aj Acab chiꞌ, xchi vin̈.
16 Ix lajvi chiꞌ ix bꞌat vin̈aj Abdías chiꞌ yal dꞌa vin̈aj rey Acab chiꞌ. Axo yic ix yabꞌan jun chiꞌ vin̈aj Acab chiꞌ, ix cot vin̈ scha vin̈aj Elías chiꞌ. 17 Axo yic ix ilchaj vin̈aj Elías chiꞌ yuj vin̈, ix yalan vin̈ icha tic:
—¿Tom a ach van ixtan chon̈abꞌ Israel tic? xchi vin̈.
18 Ix tacꞌvi vin̈aj Elías chiꞌ dꞌa vin̈ icha tic: Man̈oc in laj van vixtan jun chon̈abꞌ tic, palta a ach yedꞌ masanil ebꞌ a cꞌabꞌ oc, yujto ix eyactejcan schecnabꞌil Jehová. Axo dꞌa comon dios Baal tzex och ejmelal. 19 A ticnaic, checbꞌat yicꞌumal ebꞌ quetisraelal yedꞌ 450 ebꞌ vin̈ schecabꞌ Baal yedꞌ pax 400 ebꞌ vin̈ schecabꞌ ix dios Asera, aton ebꞌ vin̈ tzꞌacꞌji va yuj ix Jezabel. Ol in chalaj in bꞌa yedꞌ ebꞌ vin̈ dꞌa jolom vitz Carmelo, xchi vin̈ dꞌa vin̈ rey chiꞌ.
A vin̈aj Elías yedꞌ ebꞌ vin̈ schecabꞌ Baal
20 Yuj chiꞌ ix schecan vin̈aj Acab chiꞌ molbꞌaj masanil ebꞌ vin̈ schecabꞌ comon dios Baal dꞌa yol smacbꞌen Israel dꞌa jolom vitz Carmelo. 21 Ix lajvi chiꞌ, ix cꞌoch vin̈aj Elías chiꞌ dꞌa scal ebꞌ anima chiꞌ smasanil, ix yalan vin̈ dꞌa ebꞌ icha tic:
—¿Bꞌaqꞌuin̈ val ol eyactejcan somsoman e pensar? Tato a Jehová to yel Dios toni, an̈ejocabꞌ dꞌay tzex och ejmelal. Tato a Baal chiꞌ dios pax jun, an̈ejocabꞌ dꞌay tzeyaqꞌuem e bꞌa, xchi vin̈.
—A dꞌa scal masanil ebꞌ vin̈ schecabꞌ Jehová, a inxon̈ej pitzan in, axo pax ebꞌ vin̈ yic Baal, ay 450 ebꞌ vin̈. 23 Yuj chiꞌ, iqꞌueccot chavan̈oc nocꞌ mam vacax, sicꞌlan ebꞌ vin̈ schecabꞌ Baal chiꞌ junoc nocꞌ yicoꞌ, scotac xicanbꞌat nocꞌ ebꞌ vin̈, syacꞌanqꞌue nocꞌ ebꞌ vin̈ dꞌa yibꞌan̈ teꞌ cꞌatzitz, palta max yacꞌochlaj scꞌacꞌal teꞌ cꞌatzitz chiꞌ ebꞌ vin̈. A inxo ol in bꞌopax junxo nocꞌ chiꞌ, ol vacꞌanpaxqꞌue nocꞌ dꞌa yibꞌan̈ teꞌ cꞌatzitz, an̈ejaꞌ malaj scꞌacꞌal ol vacꞌochi. 24 Slajvi chiꞌ, ol avaj ebꞌ vin̈ dꞌa sdiosal chiꞌ, an̈ejaꞌ in pax tic ol in avaj dꞌa Jehová in Diosal. A junoc Dios ol acꞌancot cꞌacꞌ dꞌa yibꞌan̈ nocꞌ silabꞌ chiꞌ, aton jun chiꞌ Dios dꞌa yel, xchi vin̈ dꞌa ebꞌ.
—Te vachꞌ ton ix aj a naan chiꞌ, xchi ebꞌ anima chiꞌ smasanil.
25 Ix yalan vin̈aj Elías chiꞌ dꞌa ebꞌ vin̈ schecabꞌ Baal chiꞌ icha tic:
—Siqꞌuequel junoc nocꞌ mam vacax tic tze bꞌoan nocꞌ, a ex ol e bꞌabꞌlaj bꞌoej eyic chiꞌ yujto tzijtum ex, palta man̈ eyacꞌochlaj scꞌacꞌal. Slajvi chiꞌ tzex avaj dꞌa e diosal chiꞌ, xchi vin̈.
26 Ix smilancham nocꞌ yic ebꞌ vin̈ chiꞌ, ix sbꞌoan nocꞌ ebꞌ vin̈. Ix syamanoch ebꞌ vin̈ yavaj dꞌa sdiosal chiꞌ dꞌa qꞌuin̈ibꞌalil, an̈ejaꞌ yavaj ebꞌ vin̈ masanto ix och chimcꞌualil, syalan ebꞌ vin̈ icha tic: Tacꞌvan̈ dꞌayon̈ Baal, xchi ebꞌ vin̈. Sqꞌue chennaj ebꞌ vin̈, tzꞌecꞌ oyoyoc ebꞌ vin̈ dꞌa spatic altar bꞌaj ayqꞌue silabꞌ ix sbꞌo chiꞌ, malaj mach stacꞌvi dꞌa ebꞌ vin̈. 27 Axo yic ix och chimcꞌualil, ix syamanoch vin̈aj Elías chiꞌ sbꞌuchvaj dꞌa ebꞌ vin̈:
—Más chaan̈ tzex avaji, yujto dios jun, tecan ay tas van scꞌulani, mato aybꞌat chuljel, ma ay bꞌaj aybꞌat schec sbꞌa, mato jun, vaynac, pitzequel svayan̈, xchi vin̈.
28 Ix ochxi ijan ebꞌ vin̈ yavaj chaan̈, ix laj spolan sbꞌa ebꞌ vin̈ dꞌa qꞌuen cuchilubꞌ yedꞌ dꞌa qꞌuen cotac lanza, ichataxon sbꞌeybꞌal ebꞌ vin̈, chicꞌtacxon̈ej ix aj ebꞌ vin̈. 29 Ix ecꞌ chimcꞌualil, an̈ejaꞌ yel yav ebꞌ vin̈, sqꞌue chennaj ebꞌ vin̈ masanto ayic van scꞌoch yorail tzꞌacꞌji silabꞌ dꞌa Jehová dꞌa yemcꞌualil. Palta malaj mach ix abꞌan tas ix yal ebꞌ vin̈ chiꞌ. 30 Yuj chiꞌ ix yalan vin̈aj Elías chiꞌ dꞌa ebꞌ anima chiꞌ:
—Cotan̈ec dꞌa in tzꞌey tic, xchi vin̈.
Ix snitzanbꞌat sbꞌa masanil ebꞌ anima chiꞌ dꞌa stzꞌey vin̈, ix syamanoch vin̈ sbꞌoanxiqꞌue jun altar yic Jehová jubꞌileli. 31 Ix yicꞌancot lajchaveꞌ qꞌuen qꞌueen vin̈, yujto icha chiꞌ sbꞌisul ebꞌ vin̈ yuninal vin̈aj Jacob, aton vin̈ yalnac Jehová dꞌay to Israel sbꞌiejcani. 32 Ix sbꞌoan jun altar chiꞌ vin̈ dꞌa Jehová dꞌa qꞌuen qꞌueen chiꞌ, ix sjoyan jun sanja vin̈ dꞌa spatictac jun altar chiꞌ, chan̈eꞌ am galón aꞌ tzꞌem dꞌa yool. 33 Ix sbꞌoanqꞌue teꞌ cꞌatzitz vin̈ dꞌa yibꞌan̈ altar chiꞌ, ix scotac xicanbꞌat nocꞌ vacax chiꞌ vin̈, ix yacꞌanqꞌue nocꞌ vin̈ dꞌa yibꞌan̈ teꞌ cꞌatzitz chiꞌ. 34 Ix yalan vin̈:
—Bꞌudꞌec chan̈eoc chꞌubꞌ dꞌa a aꞌ, tze tobꞌanbꞌat aꞌ dꞌa yibꞌan̈ nocꞌ silabꞌ chiꞌ yedꞌ dꞌa yibꞌan̈ teꞌ scꞌatzitzal chiꞌ, xchi vin̈.
Ix yalanxi vin̈ dꞌa ebꞌ to syicꞌcot aꞌ ebꞌ dꞌa schaelal. Ix yicꞌanxicot aꞌ ebꞌ. Ix yalanxi vin̈ to syicꞌxicot aꞌ ebꞌ dꞌa yoxelal, ix sbꞌoan ebꞌ icha tas ix yal vin̈ chiꞌ. 35 Ix el yoc aꞌ dꞌa spatictac altar chiꞌ, masanto ix bꞌudꞌjican jun sanja chiꞌ. 36 Ayic ix cꞌoch yorail ichataxon yic tzꞌacꞌji silabꞌ dꞌa yemcꞌualil, ix snitzanoch sbꞌa vin̈aj Elías chiꞌ dꞌa stzꞌey altar chiꞌ, ix yalan vin̈: Mamin Jehová sDiosal ach vin̈aj Abraham, vin̈aj Isaac yedꞌ vin̈aj Israel. A ticnaic ojtacajocabꞌeli to a ach ton co Diosal ach a on̈ israel on̈ tic, a inxo tic to a checabꞌ in, a ach ix a chec in cꞌulej juntzan̈ tic. 37 Mamin Jehová, tacꞌvan̈ dꞌayin, yic vachꞌ ol yojtaquejel juntzan̈ anima tic to a achn̈ej ton Dios ach, tzicꞌanxi meltzaj spensar ebꞌ dꞌayach, xchi vin̈.
38 Val dꞌa jun rato chiꞌ ix cot copnaj cꞌacꞌ dꞌa satchaan̈ yuj Jehová, ix tzꞌabꞌat nocꞌ silabꞌ chiꞌ yedꞌ teꞌ cꞌatzitz chiꞌ yedꞌ qꞌuen qꞌueen yedꞌ lum pococ, ix tupbꞌatpax a aꞌ dꞌa yol sanja chiꞌ. 39 Ayic ix yilan ebꞌ anima tas ix uji chiꞌ, ix sjulanecꞌ telnaj sbꞌa ebꞌ dꞌa sat luum, ix laj avaj chaan̈ ebꞌ: An̈ej Jehová yel Dios toni, xchixon̈ej ebꞌ.
40 Ix yalan vin̈aj Elías chiꞌ dꞌa ebꞌ:
—Yamec ebꞌ vin̈ schecabꞌ Baal tic. Malajocabꞌ junoc ebꞌ vin̈ tzꞌeli, xchi vin̈.
Ix yamji ebꞌ vin̈ yuj ebꞌ anima chiꞌ, ix schecan vin̈ icꞌchajbꞌat ebꞌ vin̈ dꞌa stiꞌ aꞌ Cisón. Ataꞌ ix miljicham ebꞌ vin̈.
Ix lesalvi vin̈aj Elías yic syacꞌxi n̈abꞌ
41 Ix lajvi chiꞌ, ix yalan vin̈aj Elías dꞌa vin̈aj Acab icha tic:
—Ixic, bꞌat vaꞌan̈, tzucꞌan aꞌ, yujto van scꞌan̈ sjavi jun nivan yaxn̈abꞌ svabꞌi, xchi vin̈.
42 Ix bꞌat vin̈aj Acab chiꞌ, ix va vin̈, ix yucꞌan aꞌ vin̈. Axo vin̈aj Elías chiꞌ, ix qꞌuex vin̈ dꞌa jolom vitz Carmelo chiꞌ, ix em cuman vin̈ taꞌ lesal, ix emcꞌoch snan̈al sat vin̈ dꞌa scal sjolom spenec. 43 Ix yalan vin̈ dꞌa vin̈ schecabꞌ icha tic:
—Qꞌuean̈ dꞌa jolom vitz chiꞌ, tzach bꞌat qꞌuelan dꞌa yibꞌan̈ aꞌ mar, xchi vin̈.
Ix qꞌuecꞌoch vin̈ schecabꞌ vin̈ chiꞌ, ix yilanbꞌat vin̈ dꞌa yibꞌan̈ aꞌ mar chiꞌ.
Ix lajvi chiꞌ ix jax vin̈ dꞌa vin̈aj Elías chiꞌ, ix yalan vin̈:
—Malaj jabꞌoc tas ix vilaꞌ, xchi vin̈. Uquel ix checjibꞌat vin̈ yil yuj vin̈aj Elías chiꞌ.
44 Ayic ix lajvi xidꞌecꞌ vin̈ dꞌa yuquelal chiꞌ, ix yalan vin̈:
—Ay val tzin jabꞌ asun dꞌa yibꞌan̈ aꞌ mar chiꞌ, smuslaj yuj junoc co cꞌabꞌ, xchi vin̈.
Ix lajvi chiꞌ ix yalan vin̈aj Elías chiꞌ dꞌa vin̈ icha tic:
—Ixic al dꞌa vin̈aj Acab to syacꞌ lista nocꞌ schej vin̈ stocꞌan carruaje yic spax vin̈, tato maay, majxo ta yal scꞌoch vin̈ dꞌa spat yuj n̈abꞌ, xchi vin̈.
45 Ix qꞌue vin̈aj Acab chiꞌ dꞌa yol scarruaje yic sbꞌat dꞌa Jezreel. Vanto val sbꞌat vin̈ ix qꞌuicꞌbꞌiel satchan̈ yuj asun, ix cot icꞌ te ov, ix cot jun nivan yaxn̈abꞌ. 46 Axo Jehová ix och yedꞌ vin̈aj Elías chiꞌ, elan̈chamel ix stocꞌchaan̈ sjucan pichul vin̈, ix schꞌapanqꞌue vin̈ dꞌa stzecꞌul snan̈al, ix bꞌat lemnaj vin̈. Bꞌabꞌel sbꞌat vin̈ yuj vin̈aj Acab chiꞌ masanto ix cꞌoch vin̈ dꞌa Jezreel.