Jizọsu; ụzo, e shi alapfu Nna
14
Jizọsu sụ phẹ:
“Unu ba ayọkwa ọshi l'ime obu unu.
Unu woru onwunu ye Chileke l'ẹka;
unu ewokwarụpho onwunu ye mbẹdua l'ẹka.
2 L'ibe Nna mu bẹ ụlo-ebubu dụkwa igwerigwe.
Ọ -bụ l'ọ tọ dụ nno;
 ?dẹnuhunu gẹ mu g'eme sụ unu lẹ mu eje unu emeru ẹka unu a-nọdu.
The only way to God (Jiọnu 14:1-14)
3 Mu -jechaẹpho je emechaẹrupho unu ẹka ọbu;
mu abya ọzo bya ekuta unu dokube onwomu;
k'ọphu bụ ẹka mu nọ bẹ unu a-nọdukwapho.
4 Unu mawaru ẹka mu ala;
unu makwarụpho ụzo,
mu shi ala iya.”
5 Tọmosu sụ iya:
“Nnajịuphu;
anyi ta amakwa ẹka ọbu,
ịila ọbu.
 ?Dẹnuhunu g'anyi shi maru ụzo iya?”
6 Jizọsu sụ iya:
“Ọ kwa mbẹdua bụ ụzo;
bya abụru ọkpobe-opfu;
bya abụru ndzụ.
Ọ tọ dụkwa onye abyapfuta Nna;
abụdu l'onye ọbu shi mu l'ẹka.
7 Mbụ-a;
ọme unu maru mu;
mẹ unu amakwaru-a Nna mu.
Ọle e -shi nta-a bẹ unu mawaru Nna bya ahụmawa iya.”
8 Filipu sụ iya:
“Nnajịuphu;
goshinu anyi Nna ọbu gẹ meji anmapfuru anyi.”
9 Jizọsu sụ iya:
“Filipu;
e -shi teke-a bẹ mu l'unu shi nọduta;
ẹbe ị makwa mu phọ.
Onye hụmaru mu nụ hụmaakwaru Nna.
 ?Dẹnuhunu g'o gude ị nọdu epfukwadụ gẹ mu goshi unu Nna ọbu?
10 ?Ti kwetadụru lẹ mu nọ Nna mu l'ime;
Nna mu nọdu mu l'ime.
Opfu,
mu anọduje epfuru unu ta abụkwa ike k'ẹka mu bẹ mu egudeje epfu iya.
Ọ kwa Nna ono,
bu mu l'ime ono agbẹje mu l'ime eje ozi.
11 Ọo ẹpho g'unu kweta lẹ mu nọ Nna mu l'ime;
Nna mu nọdu mu l'ime;
ọdumeka unu gudekpọonu k'iphe ono,
mu emeshi ono kweta iphe,
mu epfu.”
12 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo;
onye bụ onye kweru nkemu a-dụkwapho ike mee iphe-a,
mu emeshi-a.
Onye ọbu a-kabakwaanụ eme ọphu ka shii.
Noo lẹ mu alapfuwa Nna mu.
13 Iphe,
bụkpoo iphe,
unu gude ẹpha mu sụ gẹ Nna meeru unu bẹ mu e-mekọtaru unu.
Ọo ya bụ;
g'eeshi lẹ Nwa hụma ọdu-biribiri kẹ Nna.
14 Ọ -dụkpowaru iphe,
unu gude ẹpha mu sụ gẹ mu meeru unu;
mu emeeru iya unu.
Jizọsu ekweta ukwe Unme-dụ-Nsọ
15 “Sụ-a;
ọ -bụru l'unu yeru mu obu;
unu mekọtaje ekemu,
mu tụru unu.
Jesus talks about the Holy Spirit (Jiọnu 14:15-31)
16 Mu e-pfuru Nna l'ooyeru unu onye N-yemẹka ọzo,
a-nọduwaro swiru unu jeye lẹ tuutuutuu lẹ mịimiimii.
17 Onye N-yemẹka ono,
Nna e-ye ono bụ Unme-dụ-Nsọ,
bụ iya bụ Unme k'ire-lanụ;
mbụ onye ndiphe taa natadụ;
opfu l'ẹphe ta ahụmajeduru iya;
ọphu ẹphe amadụ iya.
O bekwanụ l'unubẹdua maru iya.
Noo kẹle o bu ebubu swiru unu.
O jekwaphọ anọduwaro l'ime unu.”
18 “Mu taa gbahakwa unu ẹka.
Mu a-byapfutakwa-a unu.
19 Mbụ l'ọ phọdukwaru-a nwanshịi nta-a;
ndu mgboko-a taa hụmabaedu mu ọzo;
ọle unubẹdua l'a-hụma mu-a.
Eshinu mu nọ ndzụ bẹ unubẹdua l'a-nọdukwapho ndzụ.
20 Ọ bụru mbọku ono bẹ unu a-maru lẹ mu nọ Nna mu l'ime;
unubẹdua nọdukwanu mu l'ime;
mu nọdukwapho unu l'ime.”
21 “Ọ kwa onye maru ekemu,
mu tụru bya eme iya ememe bụ onye yeru mu obu.
Onye yeru mu obu;
Nna mu eyekwa iya phọ obu.
Mbẹdua eyekwaphọ onye ọbu obu;
woru onwomu goshi iya.”
22 No iya Jiudasu;
ọ tọ bụkwa Jiudasu Isukariyọtu;
sụ iya:
“Nnajịuphu;
 ?dẹnu g'ii-shi goshi anyi onwongu g'ọ tọ bụ ndu mgboko bẹ iigoshi onwongu?”
23 Jizọsu sụ iya:
“Onye yeru mu obu anọduje eme iphe,
mu pfuru.
Nna mu eyekwanaa onye ono obu.
Mu lẹ Nna mu a-byapfuta onye ọbu;
anyi l'iya eburu eburu.
24 Onye eyeduru mu obu te emejekwa opfu mu.
Unu maanarụ-a l'opfu ono,
unu anụ ono ta abụkwa opfu mu.
Ọ kwa opfu Nna ono,
ziru mu gẹ mu bya ono.
25 “Mu pfukọtakwaru unu iphemiphe-a nta,
mu l'unu nọkwadu.
26 Ọle ọo onye N-yemẹka ono,
bụ iya bụ Unme-dụ-Nsọ;
mbụ onye ono,
Nna e-gude ẹpha mu zia g'ọ lwapfuta unu ono bẹ e-zikọta unu iphemiphe;
mekwaphọ g'unu nyatajẹ iphemiphe,
mu pfuhawaru unu.
27 “Sụ-a;
mu haakwaru unu ẹhu-guu.
Ẹhu-guu ono bụru mbẹdua bẹ o shi l'ẹka;
ọ tọ bụkwa ụdu iya ọphu eshije ndiphe l'ẹka bẹ mu nụru unu.
Unu ta ayọjekwa ọshi l'ime obu unu;
ọphu unu atsụkwa ebvu.
28 Unu nụmawaru gẹ mu sụru unu:
‘Mu alaakwa;
ọle mu a-lwapfutakwaa unu ọzo.’
Ọ -bụ l'ọo iphe,
unu yeru mu obu mẹ unu etekwaa ẹswa;
kẹle mu alapfu Nna;
noo lẹ Nna ono ka mu ike.
29 Sụ-a;
nta-a bẹ mu tụkoakwaru iphemiphe gheberu unu ọnu teke ọ tọko nwụdu.
Ọo ya bụ;
teke ọ nwụjeru g'unu e-kweta.
30 Mu te epfuẹkwaru unu opfu anọ ọdu;
noo kẹle onye ono,
bụ iya bụ onye-ishi ndu mgboko-a l'abyawaa.
O bekwanụ l'ọ tọ dụdu iphe,
ọo-dụ ike emebata mu.
31 Iphe,
o gude mu nọdu emeje iphe,
Nna ziru mu gẹ mu mee bụ gẹ mgboko l'ophu amaru lẹ mu yeru Nna mu obu.”
O pfuchaa nno bya asụ phẹ:
“Unu gbalihu g'anyi lụfu l'ẹka-a.”