Aalwụ-kpee ndu Amalẹku
15
Tọbudu iya bụ; Sámẹlu bya asụ Sọlu: “Ọo mbẹdua bẹ bụ onye ono, Chipfu ziru gẹ mu bya awụa ngu manụ l'ishi g'ị bụru eze ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu. Sụ-a; ngabẹ nchị l'ozi, Chipfu ziru g'e zia ngu. 2 Waa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: ‘Mu a-nụ ndu Amalẹku aphụ iphe ono, ẹphe meru ndu Ízurẹlu lẹ teke ono, ẹphe jeru akwaaru phẹ l'ụzo g'ẹphe shi l'alị Ijiputu alụfuta ono. 3 Tụgbua nta-a je etsoo ndu Amalẹku ono ọgu. Tụkokpoo iphe, bụ iphe, ẹphe nweru enweru mebyishikọta. Ta aphụkwaru phẹ obu-imemini. Gbushikọta unwoke mẹ ụnwanyi; ụnwegirima mẹ ndu e he l'ẹka; mẹ eswi; mẹ atụru; mẹ ịnya-kamẹlu; mẹkpoo nkapfụ-ịgara.’ ”4 Ọo ya bụ; Sọlu bya akpakọ-dzua ndu Ízurẹlu lẹ mkpụkpu Telayimu. Ọ gụa phẹ ọgu. Ndu ojọgu, eje l'ọkpa dụ ụkporo ụnu nemadzụ ugbo ụkporo l'ise;a ndu ọphu shi l'alị Jiuda dụ ụnu nemadzụ ugbo ụkporo l'ise.b 5 Sọlu phẹ tụgbua jeshia mkpụkpu ndu Amalẹku; je edomishia onwophẹ kwabẹgbaaru phẹ lẹ nsụda. 6 Ọ bya asụ ndu Kénu: “Unu tụgbukwaa lụfu l'echilabọ ndu Amalẹku; k'ọphu anyi ta atụkodu unu l'ẹphe gbushia; noo kẹle unu meru ndu Ízurẹlu l'ophu ree teke ono, ẹphe shi l'alị Ijiputu lụfuta ono.” Ọo ya bụ; ndu Kénu shi l'echilabọ ndu Amalẹku wụfu.
7 No iya; Sọlu bya eshi lẹ Havila tsụa ndu Amalẹku ẹpfu jasụ l'echiẹgu Shuru, nọ l'ụzo ẹnyanwu-awawa alị Ijiputu. 8 Ọ kpụta Agagu, bụ eze ndu Amalẹku lẹ ndzụ. O gude ogu-echi tụko ndu kẹ Agagu ono gbushikọta. 9 Obenu lẹ Sọlu yẹe ndu ojọgu iya doberu Agagu ndzụ; mẹ iphe, bụkota atụru, kachaa ree; mẹ eswi; mẹ ụnwu eswi, tsụgbaaru ẹba; mẹ ụnwu atụru. Mbụ l'ẹphe hakọtaru iphemiphe, dụ ree; ọphu ẹphe te emebyishikọtaduru iya. Ọ bụru ụnwu jọgojogojogo iphe; mẹ iphe, ta abadu urwu bẹ ẹphe mebyishiru.
Chipfu anafụ Sọlu ọkwa-eze iya
10 Tọbudu iya bụ; Chipfu bya epfuaru Sámẹlu sụ iya: 11 “Mu tarụ onwomu ụta lẹ mu meru Sọlu g'ọ bụru eze; kẹle ọ gbakụtawaru mu azụ; haa etso mbẹdua; ọphu o to mejedu iphe, mu tụru ekemu iya.” Iphe ono tsụa Sámẹlu l'ẹhu shii. Ọ rakọta ẹkwa l'ẹnyashi ono l'ophu raku Chipfu. 12 O be l'ọnmewa ụtsu; Sámẹlu bya agbalihu jepfushia Sọlu. E pfuaru Sámẹlu sụ iya lẹ Sọlu bẹ jeshiakwaru úbvú Kamẹlu. L'ọ kpụakwaru iphe, ee-gudeje nyata iya; bya adachi jeshia mkpụkpu Gilugalu. 13 Sámẹlu jepfuẹpho Sọlu; Sọlu sụ iya: “Gẹ Chipfu gọkwaru ọnu-ọma nụ ngu. Mu meakwaru iphe, Chipfu sụru g'e mee.”
14 Sámẹlu sụ iya: “?Ọ́rà atụru phọ, mu anụ-a ?bụ gụnu? ?Eswi, egbugbaa ọ́rà phọ ?bụru gụnu bẹ ọ bụ?”
15 Sọlu sụ iya: “Ono bụkwa ọphu ẹphe shi lẹ Amalẹku gude lwa. Ndu ọphu kakọta ree l'atụru phẹ mẹ l'eswi phẹ bẹ e dobekọtaru ndzụ, ee-gude gweeru Chipfu, bụ Chileke ngu ngwẹja. Ndu ọphuu bẹ anyi tụkoru mebyishikọta kpakparakpa.”
16 Sámẹlu sụ Sọlu: “Ngabẹkpodapho gẹ mu karụ ngu iphe, Chipfu pfuru mu l'ẹnyashi.”
Sọlu sụ iya: “Ngwa; pfunaaru mu iya.”
17 Sámẹlu sụ: “Teke ono, i shi ha onwongu nwanshịi l'ẹnya; ?tọ bụnu ngu-a bẹ e woru mee onye-ishi l'ọkpa-ipfu ndu Ízurẹlu tọo? Chipfu bya awụkwa ngu phọ manụ l'ishi g'ị bụru eze ndu Ízurẹlu. 18 Chipfu ziru ngu ozi sụ g'i je atụko ndu ẹjo-ememe ono, bụ ndu Amalẹku gbushikọta; g'i je etsoo phẹ ọgu jeye teke ẹphe a-bụkotaru mkpurupyata. 19 ?Bụ gụnu kparụ iphe, i ti medụru iphe, Chipfu pfuru? ?Dẹnu g'o gude unu gbaa ẹgwegwa je avụpyabe iphe-ọkwata; mbụ shi nno mee ẹjo-ememe l'ẹnya Chipfu?”
20 Sọlu bya asụ Sámẹlu: “Mu mekwarụ-a iphe, Chipfu pfuru; bya ejee ozi ono, Chipfu ziru mu ono. Mu tụkoru ndu Amalẹku gbushikọta; bya akpụta Agagu, bụ eze phẹ kpụlata. 21 Ọle ndua kwakwanuru ọkwata. Ẹphe kpụkoru atụru; mẹ eswi ndu ọphu kakọta ree l'iphe ono, e doberu k'emebyishi ono; g'ee-gude iya gweeru Chipfu, bụ Chileke ngu ngwẹja lẹ mkpụkpu Gilugalu.”
22 Sámẹlu sụ:
“?I dobesu lẹ ngwẹja akpọkotaru ọku mẹ
ngwẹja mmanụ ọzowaro bẹ ka adụ
Chipfu ree;
karia eme opfu iya g'ọ sụru
g'e mee ya tọo?
Lekwa-a! Eme iphe, a sụru g'e mee kakwa
ree karia egwe ngwẹja;
mbụa; anụma iphe lẹ nchị kakwa ree
karia egude anụ tsụru ẹba gwee ngwẹja.
23 Ekwefu-ike bẹ dụta-bekwa ẹji g'agwọ ọbvu;
eku onwonye dụta-bekwaphọ ẹji g'agwọ nshi.
Eshi ọphu ị jịkaru opfu, Chipfu pfuru; bẹ ọ
jịkaakwaru ngu phọ g'ị tị bụheru eze.”
24 Ọo ya bụ; Sọlu bya asụ Sámẹlu: “Mu mewaru iphe-ẹji. Mu mebyiakwaru ekemu Chipfu waa opfu i pfuru. Ọ kwa kẹle ndzụ ndua l'agụ mu meru g'o gude mu kweta mee iphe, ẹphe pfuru. 25 Nta-a jiko; gụnaaru mu nvụ l'iphe-ẹji, mu meru. Tsonụru mu laphu azụ gẹ mu je abaarụ Chipfu ẹja.”
26 Sámẹlu sụ iya: “Mu te etsokwaru ngu alaphu azụ. Noo kẹle ị jịkaru Opfu Chipfu. Chipfu jịkaakwa ngu phọ g'ị tị bụheru eze ndu Ízurẹlu!”
27 Sámẹlu bya aghakọbe gẹ ya tụgbua; Sọlu wọru ẹka l'ọnu uwe-mgbalanụ iya; ọ lakahụ. 28 Sámẹlu sụ iya: “Ntanụ-a bẹ Chileke lakafụtaakwaru alị-eze ndu Ízurẹlu l'ẹka ngu; mbụ woakwaru iya nụ onye lanụ lẹ ndu obutobu ngu phẹ; mbụ onye ọphu ka ngu abụru ọkpobe nemadzụ. 29 Chipfu, bụ iya bụ ọkpehu kẹ ndu Ízurẹlu bẹ ta abyakwa adzụ ụka; ọphu ọogba-nwedu iphe, dụ iya l'uche; noo kẹle ọ tọ bụdu nemadzụ mmanụ; k'ọphu bụ l'ọo-gbanwe iphe, dụ iya l'uche.”
30 Tọbudu iya bụ; Sọlu sụ iya: “Mu meswewaru. Ọle-a; jiko kwabẹnu mu ùbvù l'iphu ndu bụ ọgerenya ndibe mu; mẹkwapho l'iphu ndu Ízurẹlu; mbụ g'i tsoru mu rọ laphu azụ k'ọphu bụ lẹ mu a-barụ Chipfu, bụ Chileke ngu ẹja.” 31 Sámẹlu kwe bya etsoru Sọlu laphushia azụ; Sọlu baarụ Chipfu ẹja.
32 Sámẹlu bya asụ: “Kpụtaru mu Agagu, bụ eze ndu Amalẹku ono l'ẹka-a!” Agagu bya egude ẹhu-ụtso jepfushia ya; bya asụ: “O doru mu ẹnya lẹ teke anwụhu shi erwuphe mu bẹ ghatawaru nụ.” 33 Obenu lẹ Sámẹlu sụru: “Ọo ẹgube ono, i gude ogu-echi mee ụnwanyi; ẹphe gbaru ẹka nwa ono; bụkwapho gẹ ne ngu a-bụru onye gba ẹka nwa l'echilabọ ụnwanyi.” Sámẹlu woru Agagu gbua pyaapyaa l'iphu Chipfu lẹ mkpụkpu Gilugalu.